B2B
X
Kategorie

Potřebujete poradit?

Pište objednavky@juko-krmiva.cz
Volejte
 
Po–Pá 8–16 hod
 

Dárek k nákupu

Dle vlastního výběru

Doprava zdarma

Při objednávce nad 990 Kč

98 % zákazníků nás doporučuje

Na Heureka.cz máme více než 1400 recenzí
s průměrným hodnocením 4,9 z 5

RSS

Blog

Kočičí záchod a stelivo: Jak na výběr a správné čištění
Kočičí záchod a stelivo: Jak na výběr a správné čištění

Chov koček přináší radost a zábavu, ale také zodpovědnost za zajištění správné hygieny. Kočičí záchod a stelivo hrají klíčovou roli v každodenním životě každé kočky. Správně zvolená toaleta a stelivo přispívají k jejich pohodě, čistotě v domácnosti a také ke zdraví kočky.

 

Jak vybrat správnou toaletu pro kočku?

Na trhu existuje mnoho typů kočičích toalet, které se liší materiálem, velikostí, tvarem i dalšími funkcemi. Jak vybrat tu pravou? Záleží na preferencích vaší kočky, jejím temperamentu a také na vašich možnostech.

  • Tvar: Toalety mohou být otevřené nebo kryté. Otevřené záchody jsou jednoduché, levnější a nejčastěji používané. Některé kočky ale mohou upřednostňovat větší soukromí, které poskytuje uzavřená toaleta. Kryté toalety lépe zadržují pachy, což je výhodné pro majitele, ale některé kočky mohou mít problém s pocitem stísněnosti uvnitř uzavřeného prostoru.
  • Materiál a konstrukce: Nejběžnější jsou plastové toalety. Jsou lehké, snadno se čistí a jsou cenově dostupné. Keramické a kovové toalety jsou odolnější, ale také dražší. Vyberte záchod, který je snadno čistitelný, a který nevydává nepříjemný zápach.
  • Velikost: Velikost toalety by měla odpovídat velikosti kočky. Měla být dostatečně prostorná, aby se kočka mohla pohodlně otočit a zahrabat stelivo. Obecně platí, že kočičí toaleta by měla být alespoň 1,5krát delší než kočka.
  • Výška okraje: Pro starší kočky nebo kočky s pohybovými problémy volte toaletu s nižším okrajem.
  • Samočisticí toalety: Tyto toalety automaticky odstraňují exkrementy, což může ušetřit čas, ale ne každá kočka si na ně zvykne. Navíc jsou nákladnější a vyžadují elektrické připojení.
  • Další funkce: Některé toalety mají integrované filtry, které pohlcují pachy, nebo speciální povrch, který zabraňuje přilepování steliva.
  • Počet toalet: Pokud máte více koček, počítejte s tím, že budete potřebovat více záchodů. Ideálně o jeden více než je počet koček.

 

Druhy kočičích záchodů

  • Otevřené: Nejjednodušší, nejběžnější a nejlevnější typ. Jde o jednoduché často plastové vaničky bez krytu nebo víka. Tyto kočičí toalety jsou levné, snadno dostupné a poskytují kočkám otevřený přístup. Nicméně mohou být méně estetické a zápach se snadněji šíří do místnosti.
  • Polokryté: Částečně zakryté, snižují rozptylování steliva.
  • Kryté: Zcela uzavřené, mají kryt nebo víko, ideální pro omezení zápachu. Nabízejí větší soukromí pro kočku a omezují rozptylování steliva po místnosti. Některé kočky ale mohou mít problémy s jejich používáním, zvláště pokud jsou příliš malé nebo špatně větrané.
  • Samočistící: Luxusní řešení, které automaticky odstraňuje pevný odpad. Jsou ale dražší a vyžadují pravidelnou údržbu. Některé kočky mohou mít problém si na ně zvyknout kvůli hluku nebo pohybu.

 

Kočičí záchod s kočkou vycházející z kryté toalety, umístěný na podložce vedle rostliny v květináči.

 

Kam dát kočičí záchod?

Umístění záchodu je důležité pro to, aby kočka ho využívala pravidelně. Kočičí záchod by měl být snadno přístupný, ale zároveň dostatečně skrytý. Vyhněte se místům v blízkosti misky s jídlem a vodou. Také se vyvarujte umístění záchodu v hlučných nebo rušných prostorách, jako je například blízkost pračky nebo kuchyně. Ideální je tiché a odlehlé místo, kde bude mít kočka klid a soukromí.

 

Proč používat podložku nebo předložku?

Použití podložky nebo předložky před nebo pod kočičí záchod je skvělý způsob, jak udržet okolí toalety čisté a minimalizovat šíření steliva po bytě či domě. Předložky fungují jako praktický nástroj, který pomáhá zachytit stelivo z kočičích tlapek, když kočka vystoupí ze záchodu.

  • Zachycení steliva: Předložka zachytí stelivo, které kočka na tlapkách vynese ze záchodu. To pomáhá udržet podlahu kolem toalety čistou a minimalizuje potřebu denního vysávání nebo zametání.
  • Snadná údržba: Většina podložek je navržena tak, aby se snadno čistily. Stačí je vyklepat, vysát nebo omýt. To zjednodušuje každodenní údržbu prostoru kolem kočičí toalety.
  • Ochrana podlahy: Pokud máte toaletu umístěnou na podlaze z citlivých materiálů, jako je dřevo nebo koberce, podložka může chránit povrch před vlhkostí nebo znečištěním, pokud by kočka toaletu znečistila mimo její prostor.
  • Protiskluzový efekt: Některé podložky jsou vybaveny protiskluzovou úpravou, což zabraňuje posunu toalety po podlaze a pomáhá stabilizovat celý prostor kolem záchodu.

Typy podložek:

  • Gumové nebo silikonové podložky: Tyto podložky jsou oblíbené díky své odolnosti vůči vlhkosti a snadné údržbě. Zajišťují, že stelivo nesklouzne na podlahu, a lze je snadno umýt nebo vyklepat.
  • Pěnové nebo látkové předložky: Jsou měkčí a příjemné pro kočičí tlapky, ale mohou absorbovat vlhkost a vyžadovat častější čištění.
  • Podložky s texturou: Mají vzor nebo strukturu, která pomáhá lépe zachytit stelivo. Kočka při odchodu ze záchodu přejde po texturovaném povrchu, což efektivně odstraní stelivo z jejích tlapek.

Umístění podložky:

  • Před záchodem: Ideálně umístěte podložku před vchod do záchodu, protože tím zachytíte stelivo přímo, jakmile kočka vyjde. Tento způsob je vhodný hlavně pro otevřené i zakryté toalety.
  • Pod celou toaletou: Pokud máte dostatek prostoru, můžete umístit podložku pod celý záchod, což poskytne ještě větší ochranu podlahy a širší prostor pro zachycení steliva.

 

Kočičí záchod s otevřenou toaletou, umístěný v moderní koupelně, kde kočka sedí.

 

Výběr kočičího steliva

Stelivo je dalším důležitým faktorem při výběru kočičího záchodu. Na trhu jsou různé druhy steliva, které se liší materiálem, strukturou, absorpční schopností a způsobem likvidace.

  • Biologicky rozložitelné: Vyrobené z materiálů jako je tofu, dřevo, kukuřice nebo papír. Je ekologičtější a může být likvidováno kompostováním. Některé kočky si na tento typ steliva hůře zvykají.
  • Stelivo z tofu: Podestýlka z tofu je skvělá pro alergiky díky malé prašnosti. Stelivo je vyrobeno ze zbytků tofu (hlavní surovina), smíchaných s kukuřičným škrobem a rostlinnými lepivými přísadami, tvarované do sloupovitého písku. Má skvělé hrudkování a absorbuje 3 x více vlhkosti než běžná steliva, což je důležitý faktor pro snížení zápachu. Lze jednoduše spláchnout do toalety, kompostovat nebo zakopat jako hnojivo.
  • Bentonitové (hrudkující) stelivo: Nejčastěji používaný typ je bentonitové stelivo. Toto stelivo vytváří hrudky při kontaktu s močí, což usnadňuje údržbu, protože znečištěná místa lze snadno odstranit. Také dobře pohlcuje pachy. Je oblíbené pro svou dostupnost a relativně nízkou cenu.
  • Silikátové stelivo: Silikátové stelivo má výbornou absorpci a eliminuje zápachy. Vydrží déle než bentonitové, ale je dražší. Nepořádek zůstává minimální, protože se nerozpadá na drobné částečky. Není ale biologicky rozložitelné. Některým kočkám může vadit zvuk nebo pocit křupavých částic.

 

Množství steliva

Vrstva steliva by měla být dostatečně vysoká, aby kočka mohla své potřeby pohodlně zahrabat. Obvykle stačí 5-7 cm. Příliš málo steliva může způsobit, že kočka nebude mít dostatečný materiál k zakrytí výkalů, což ji může odradit od používání záchodu. Naopak příliš mnoho steliva může vést k jeho rozsypávání mimo toaletu.

 

Čištění kočičího záchodu

Pravidelné čištění kočičího záchodu je nezbytné pro udržení hygieny a aby kočka záchod nadále využívala. Znečištěné stelivo byste měli vybírat denně, zejména pokud používáte hrudkující stelivo. Celkovou výměnu steliva byste měli provádět podle jeho typu – bentonitové stelivo obvykle po týdnu, silikátové může vydržet až měsíc. Jednou za týden je dobré celý záchod umýt teplou vodou a jemným čisticím prostředkem. Vyvarujte se agresivním chemikáliím, protože jejich zbytky mohou kočku dráždit a odradit ji od používání záchodu.

 

Dvě lopatky na stelivo v zelené a růžové barvě, s rozptýleným stelivem kolem nich na světlém pozadí.

 

Jak zabránit zápachu z kočičího záchodu?

Abychom zabránili zápachu z kočičího záchodu, je důležité zvolit stelivo s vysokou schopností pohlcovat pachy, jako je bentonitové, silikátové nebo přírodní stelivo. Pravidelně odstraňujte znečištěné stelivo a čistěte celý záchod. Také můžete zvážit použití kryté toalety s filtrem pro lepší kontrolu zápachu.

 

Likvidace steliva

Způsob likvidace steliva závisí na jeho typu. Bentonitové a silikonové stelivo by se mělo vyhodit do běžného odpadu. Biologicky rozložitelné stelivo lze v malém kompostovat, pokud k tomu máte vhodné podmínky.  Nikdy nesplachujte stelivo do toalety, protože může ucpat potrubí a způsobit škody na kanalizačním systému.

 

Proč kočka jí stelivo

Pokud vaše kočka jí stelivo, může to být způsobeno různými faktory, například:

  • Nuda nebo zvědavost: Kočka se může nudit a jíst stelivo jako způsob, jak se zabavit. Zejména mladé kočky mohou zkoušet stelivo ze zvědavosti.
  • Nedostatek živin: Pokud kočce chybí určité minerály, může se pokusit je získat konzumací steliva. V tomto případě je nutné zkontrolovat její stravu a případně přidat doplňky.
  • Stres: Změny v prostředí mohou způsobit stres, který se může projevit i tímto způsobem.
  • Zdravotní problémy: Konzumace steliva může být také příznakem zdravotních potíží, například anémie nebo gastrointestinálních problémů. Pokud kočka jí stelivo pravidelně, je důležité navštívit veterináře.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO KOČKY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Alergie u psa: Jak rozpoznat příznaky a účinně je léčit
Alergie u psa: Jak rozpoznat příznaky a účinně je léčit

Alergie u psů je stále častěji se vyskytující problém, který může značně ovlivnit kvalitu života vašeho čtyřnohého přítele. Stejně jako lidé, i psi mohou trpět různými typy alergií, které se projevují širokou škálou příznaků. Pokud si všímáte, že váš čtyřnohý kamarád se neustále škrábe, olizuje si tlapky nebo má problémy s kůží, může trpět právě alergií. Tento článek vám pomůže pochopit, jak rozpoznat, že váš pes trpí alergií, co dělat v případě alergické reakce a jaké jsou nejčastější alergeny, které mohou u psů způsobit potíže.

 

Jak poznám že má pes alergii?

Alergie u psa se projevuje svěděním, zarudnutím kůže, vyrážkami nebo drobnými pupínky, které jsou často patrné na břiše a v tříslech. Mezi další příznaky alergického psa patří nadměrné škrábání, olizování nebo problémy s trávením, jako je průjem a zvracení. Rozpoznat alergii u psa může být ale někdy obtížné, protože příznaky mohou být podobné jiným zdravotním problémům.

 

Přesto existuje několik znaků, které mohou naznačovat, že váš pes trpí alergií:

 

  1. Intenzivní svědění

Intenzivní svědění je jedním z nejčastějších a nejvíce obtěžujících příznaků alergie u psů. Pes se neustále škrábe, kousá si srst nebo třese hlavou. Příznaky, které se s tímto svěděním často spojují, mohou být rozmanité a závisí na typu alergie, kterou pes trpí.

 

  1. Kožní problémy

Velmi častým příznakem alergie u psů jsou problémy s kůží. Může se jednat o svědění, zarudnutí, vyrážky, suchou nebo loupající se kůži. Psi se mohou často škrábat, kousat nebo lízat postižené oblasti, což může vést k dalšímu podráždění nebo infekci.

 

  1. Problémy s dýcháním

Někteří psi mohou při alergii vykazovat problémy s dýcháním. Mezi tyto příznaky patří kýchání, kašel, ztížené dýchání nebo výtok z nosu. V některých případech mohou být tyto problémy závažné a vyžadovat okamžitou veterinární péči.

 

  1. Zažívací potíže

Alergie se může projevit i zažívacími problémy, jako jsou průjem, zvracení nebo nadýmání. Tyto příznaky jsou často spojeny s potravinovými alergiemi, ale mohou se objevit i u jiných typů alergií.

 

  1. Zánět uší

Opakované záněty uší, které se neustále vracejí, mohou být také příznakem alergie. Alergický pes si může třít uši, neustále je škrábat, mohou být zarudlé, oteklé a v uších může být patrný nepříjemný zápach nebo výtok.

 

  1. Oční problémy

Alergie u psa se může také projevit na očích, zejména při alergiích na pyly, prach, plísně nebo při atopické dermatitidě. Mezi nejčastější oční problémy, které se mohou objevit u psa s alergií patří zarudnutí očí, nadměrné slzení, svědění očí nebo otok víček.

 

  1. Změny v chování

Alergický pes může být neklidný, podrážděný nebo méně aktivní. Změny v chování mohou být důsledkem nepohodlí způsobeného svěděním, bolestí nebo jinými příznaky alergie.

 

Při alergiích u psů bývají určité oblasti těla postiženy častěji než jiné. Tyto oblasti jsou náchylnější k projevům alergických reakcí, zejména pokud jde o intenzivní svědění, záněty a podráždění. Typické oblasti na těle psa, které bývají postiženy:

  • hlava a obličej: uši, oči a tlama a nos
  • podpaží
  • tlapky a meziprstí
  • břicho
  • základna ocasu
  • záhyby kůže

 

Alergie u psa

 

Co dát psovi na alergickou reakci?

Pokud si všimnete u psa alergické reakce, je důležité okamžitě vyhledat veterináře, aby provedl pečlivé vyšetření a stanovil přesnou diagnózu. Veterinář vám může doporučit podání antihistaminika, jako je difenhydramin (Benadryl), jejich dávkování závisí na velikosti a váhy psa. Zklidňující koupele s hypoalergenním šamponem, eliminace alergenů a změna krmiva na hypoalergenní variantu mohou také pomoci zmírnit příznaky. Nikdy nepodávejte léky, které nejsou určeny pro psy, aniž byste se poradili s odborníkem.

 

Léčba alergie u psa závisí na konkrétním alergenu a závažnosti příznaků.

 

Veterinární lékař může doporučit:

 

  1. Antihistaminika

Veterinář může doporučit antihistaminika, která pomohou zmírnit svědění a další alergické příznaky, jako je svědění, zarudnutí a kýchání. Antihistaminika fungují tak, že blokují účinky histaminu, tj. látky, kterou tělo uvolňuje při alergické reakci. Ačkoli antihistaminika nejsou vždy tak účinná u psů jako u lidí, mohou poskytnout úlevu některým psům, zejména při mírnějších alergiích.

 

  1. Steroidy a antibiotika

V těžších případech mohou být předepsány kortikosteroidy, které pomohou snížit zánět a zmírnit alergické reakce. Steroidy však mohou mít vedlejší účinky a měly by být používány pouze pod dohledem veterináře. V případě bakteriálních infekcí může veterinární lékař také předepsat antibiotika.

 

  1. Změna stravy

Pokud má váš pes potravinovou alergii, veterinář vám pravděpodobně doporučí změnit stravu na hypoalergenní krmivo. Toto krmivo je formulováno tak, aby minimalizovalo riziko alergické reakce, a často obsahuje hydrolyzované bílkoviny nebo nové zdroje bílkovin, které pes dosud nekonzumoval.

 

  1. Omega-3 mastné kyseliny

Doplňky stravy obsahující omega-3 mastné kyseliny mohou pomoci zlepšit zdraví kůže a srsti a zmírnit zánět způsobený alergiemi. Tyto doplňky mohou být podávány pravidelně jako součást prevence nebo léčby alergií.

 

  1. Hypoalergenní šampony

Použití speciálních šamponů určených pro psy s citlivou pokožkou nebo alergiemi může pomoci zmírnit svědění a podráždění kůže. Pravidelné koupele mohou také odstranit alergeny, které se usazují na kůži a srsti.

 

Alergický pes

 

Na co může být pes alergický?

Mezi nejčastější alergeny patří potraviny, zejména některé bílkoviny, jako je kuřecí maso, hovězí maso nebo obiloviny v krmivu. Další častou příčinou jsou pylové alergie na trávy, stromy nebo plevele. Psi mohou být také alergičtí na roztoče, plísně, prach nebo bleší kousnutí, což se může projevovat intenzivním svěděním nebo kožními problémy. Některé chemikálie, jako jsou čisticí prostředky, šampóny nebo parfémy, mohou také vyvolat alergickou reakci.

 

  1. Potravinové alergie

Psi mohou být alergičtí na různé složky ve stravě, nejčastěji na bílkoviny jako je hovězí, kuřecí, vejce, mléčné výrobky nebo pšenice a sója. Někteří psi mohou být také citliví na laktózu nebo bílkoviny obsažené v mléčných produktech. Potravinová alergie u psa se často projevuje zažívacími problémy, kožními problémy a svěděním.

 

  1. Atopická dermatitida

Jedná se o alergickou reakci na alergeny v prostředí, jako jsou pyly, prach, plísně nebo roztoči. Atopická dermatitida je geneticky podmíněné onemocnění a obvykle se projevuje svěděním, zarudnutím kůže a chronickými záněty. Alergie na roztoče je u psů poměrně častým problémem, který může způsobovat různé zdravotní potíže. Roztoči jsou drobní členovci, kteří se běžně vyskytují v domácím prostředí, zejména v prachu, postelích, kobercích a čalouněném nábytku. Psi mohou být alergičtí na jejich výměšky nebo těla, což vyvolává imunitní reakci.

 

  1. Alergie na bodnutí a kousnutí hmyzem

Psi mohou být alergičtí na sliny blech, což způsobuje intenzivní svědění a kožní problémy, zejména v oblasti zad a ocasu. I malý počet blech může způsobit závažnou alergickou reakci, známou jako alergická dermatitida na bleší kousnutí (FAD). Bodnutí včely nebo vosy může také způsobit alergickou reakci, která může být i životu nebezpečná a způsobit tzv. anafylaktický šok. Někteří psi mohou být citliví i na kousnutí komárů nebo klíšťat.

 

  1. Kontaktní alergie

Kontaktní alergie se vyskytuje, když pes přijde do styku s alergeny, jako jsou chemikálie, čisticí prostředky, šampony a kosmetiku, rostliny nebo textilie a kovy (materiály obojků a vodítek). Příznaky se obvykle objevují na místě kontaktu a zahrnují zarudnutí, svědění a zánět.

 

Jak se starat o alergického psa?

Starat se o alergického psa může být náročné, ale s odpovídající péčí a pozorností můžete pomoci svému čtyřnohému příteli žít šťastný a pohodlný život. Takováto péče vyžaduje trpělivost a systematický přístup. Je důležité se pokusit identifikovat a eliminovat alergeny z prostředí psa, ať už se jedná o změnu stravy, pravidelné odstraňování prachu a pylů z domova nebo použití speciálních antiparazitních prostředků proti blechám. Pravidelné návštěvy veterináře a dodržování doporučeného léčebného plánu mohou pomoci zmírnit příznaky a zlepšit kvalitu života vašeho psa.

 

Alergie u psa

 

Jak předcházet alergiím u psa?

Předcházet alergiím u psa lze odstraněním alergenů z prostředí. Při alergii na pyl nebo trávu psa pravidelně omývejte po procházce. U alergie na roztoče je důležité čistit pelíšek a prostředí. Pokud má pes alergii na lepek nebo kuřecí maso, přejděte na hypoalergenní krmivo. Pravidelné kontroly u veterináře pomohou sledovat zdravotní stav psa a předejít reakcím.

 

  • Pravidelná péče o srst: Pečujte o srst vašeho psa, pravidelně jej kartáčujte a koupejte speciálními šampony.
  • Prevence proti blechám a klíšťatům: Používejte preventivní přípravky proti nim, jako jsou spot-on kapky, obojky nebo tablety. Tyto přípravky aplikujte pravidelně podle pokynů výrobce.
  • Čisté prostředí: Kontrolujte prostředí, ve kterém se pes pohybuje, pravidelně vysávejte a větrejte.
  • Kvalitní strava: Vybírejte kvalitní krmivo vhodné pro vašeho psa.

 

Poznámka: Tento článek slouží pouze jako obecné informace a nenahrazuje odbornou veterinární péči.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO PSY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

 

Péče o srst kočky: Praktické tipy pro zdravou srst
Péče o srst kočky: Praktické tipy pro zdravou srst

Péče o srst kočky je klíčovou součástí zdraví a pohody vašeho mazlíčka. Kočičí srst nejenže chrání její tělo před vnějšími vlivy, ale také pomáhá regulovat tělesnou teplotu a funguje jako ukazatel celkového zdravotního stavu. Krásná, lesklá a zdravá srst je nejen pastvou pro oči, ale i znakem spokojené a zdravé kočky. O srst své kočičího mazlíčka bychom se měli starat s láskou a péčí, a to nejen kartáčováním, ale i správným krmením a v případě potřeby i doplňky stravy.

 

 

 



OBSAH

Základní pravidla péče o srst kočky

Problémy se srstí u koček

Tipy na zlepšení srsti kočky

 

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PÉČE O SRST KOČKY

 

Pravidelné kartáčování

Kartáčování je základní součástí péče o srst kočky. Pomáhá odstranit odumřelé chlupy, zabraňuje tvorbě smotků a podporuje zdravou kůži, tím že ji prokrvuje. Jak často kartáčovat kočku, závisí na typu srsti:

  • Krátkosrsté kočky: Jednou až dvakrát týdně.
  • Polodlouhosrsté kočky: Alespoň třikrát týdně.
  • Dlouhosrsté kočky: Je nutné každodenní kartáčování.

Používejte kvalitní kartáče a hřebeny vhodné pro daný typ srsti vaší kočky. Pro krátkou srst se hodí gumový kartáč nebo kartáč s jemnými štětinami. Pro polodlouhou a dlouhou kočičí srst je ideální hřeben s řídkými zuby a kartáč s delšími štětinami.

 

Koupání koček

Většina koček se dokáže udržovat čisté sama, ale občasné koupání může být prospěšné, zejména u dlouhosrstých plemen nebo koček s kožními problémy. Při koupaní používejte šampon určený pro kočky. Nikdy nepoužívejte šampony pro lidi, jelikož by mohly podráždit kočičí kůži. Po koupeli kočku důkladně opláchněte a osušte ručníkem. Fénování se nedoporučuje, jelikož by mohlo kočičí srst vysušit a podráždit kůži.

 

Správná strava a vitamíny pro kočky

Kvalitní strava bohatá na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny podporuje zdravou srst a kůži. Krmivo by mělo být vyvážené a obsahovat všechny potřebné živiny. Můžete také zvážit přidání doplňků stravy, jako jsou rybí olej nebo speciální vitamíny pro kočky na podporu srsti.

 

Mezi nejdůležitější vitamíny prospěšné pro srst kočky patří:

  • Vitamín A: Tento vitamín je nezbytný pro růst srsti, její regeneraci a hydrataci kůže, také posiluje imunitní systém. Nedostatek vitamínu A může vést k suché a lámavé srsti.
  • Vitamíny skupiny B: Tyto vitamíny podporují metabolismus a zdraví pokožky, což je základem pro zdravou srst.
  • Biotin (vitamín H): Biotin je klíčový pro tvorbu keratinu, hlavního proteinu v srsti, a tím podporuje růst a kvalitu srsti a zabraňuje lámání chlupů a tvorbě lupů.
  • Vitamín E: Působí jako antioxidant, který chrání buňky před poškozením a podporuje regeneraci kůže.
  • Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny: Tyto esenciální mastné kyseliny podporují hydrataci kůže, zmírňují záněty a zlepšují celkový stav srsti. Srst je pak lesklá a pokožka zdravá.

 

Starostlivost o kočku

 

Hydratace kočky

Dostatečný přísun vody je nezbytný pro zdravou kůži a srst kočky. Zajistěte, aby měla kočka vždy přístup k čerstvé vodě. Pokud má vaše kočka problém s pitím, můžete vyzkoušet fontány na vodu, které některé kočky motivují k větší konzumaci tekutin.

 

Kontrola parazitů a koček

Paraziti, jako jsou blechy a klíšťata, mohou způsobit vážné problémy s kůží a srstí. Používejte pravidelně antiparazitní přípravky a kontrolujte srst kočky, zejména po návratu z venku.

 

Pozornost věnovaná zdraví

Srst kočky může být indikátorem jejího celkového zdravotního stavu. Pokud si všimnete nadměrného línání, tvorby lysin, lupů nebo změny v textuře srsti, navštivte veterinárního lékaře. Tyto příznaky mohou signalizovat zdravotní problémy, jako jsou alergie, infekce nebo hormonální nerovnováha.

 

Péče o srst v různých ročních obdobích

Srst kočky se může měnit v závislosti na ročním období. Na jaře a na podzim kočky často línají více. V těchto obdobích je obzvláště důležité pravidelné kartáčování a vyčesávání srsti.

 

Zábava a péče v jednom

Pro některé kočky může být kartáčování stresující. Udělejte z péče o srst zábavnou aktivitu tím, že ji spojíte s hrou nebo odměnami. Můžete použít kartáčování jako příležitost k vytvoření silnějšího pouta mezi vámi a vaší kočkou.

 

Péče o srst starších koček

Starší kočky mohou mít s péčí o svou srst problémy kvůli snížené pohyblivosti nebo zdravotním problémům. Věnujte jim zvláštní pozornost a pomáhejte jim s pravidelným kartáčováním a udržováním hygieny.

 

Profesionální péče

Pokud máte dlouhosrstou kočku nebo kočku s náročnějšími potřebami, může být dobré využít služeb profesionálního kočičího kadeřníka. Ti mají zkušenosti a vybavení k tomu, aby zajistili nejlepší možnou péči o srst vašeho mazlíčka.

 

Péče o kočku

 

PROBLÉMY SE SRSTÍ U KOČEK

 

Mastná srst u kočky

Mastná srst u kočky může být důsledkem několika faktorů, jako je špatná strava, stres nebo zdravotní problémy. Mastná srst je často doprovázena zápachem a může signalizovat přítomnost kožních infekcí nebo hormonální nerovnováhy. Pokud má vaše kočka mastnou srst, je dobré navštívit veterinárního lékaře, který provede potřebné testy a určí příčinu a následně doporučí vhodnou léčbu

 

Špatná srst u kočky

Špatná srst může být suchá, lámavá nebo bez lesku. Hlavní příčiny špatné srsti zahrnují nedostatek živin, stres, parazity nebo alergie. Zajistěte, aby vaše kočka dostávala vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály, a pravidelně ji kontrolujte na přítomnost parazitů.

 

Zplstnatělá srst u koček

Zplstnatělá srst u koček, často označovaná jako "dredy", je běžným problémem, který může způsobit nepohodlí a zdravotní potíže vašemu mazlíčkovi. Tento stav nastává, když se srst zamotává a tvoří pevné chuchvalce, které tahají za kůži a mohou vést ke kožním problémům a zraněním. Nejčastější příčiny zahrnují nedostatečnou péči o srst, nadváhu, stáří nebo zdravotní problémy, které kočce brání v pravidelné péči o sebe. Nejlepší prevencí je pravidelné česání a kartáčování srsti alespoň dvakrát týdně, správná výživa a hydratace.

 

Ztráta srsti u kočky

Ztráta srsti u kočky probíhá přirozeně v průběhu línání, které bývá dvakrát ročně, tj. na jaře a na podzim. Nadměrné ztrácení srsti mimo období línání však může být důvodem k obavám. Ztráta srsti u koček může být způsobena několika faktory, jako jsou stres, alergie, parazity, hormonální problémy nebo nedostatek živin. Je důležité zjistit příčinu ztráty srsti a řešit ji odpovídajícím způsobem. Doporučuji navštívit veterinárního lékaře, který provede testy na alergie, parazity a hormonální nerovnováhu, aby zjistil, proč vaše kočka ztrácí srst. Bez zjištění příčiny není možná úspěšná léčba.

 

Vykusování srsti u kočky

Když si kočka vykusuje srst, může to být způsobeno několika důvody, těmi může být:

  • Stres nebo úzkost: Stresové situace, jako jsou změny v domácnosti, nové zvíře nebo člověk, mohou vést k tomu, že si kočka začne vykusovat srst.
  • Alergie: Kočky mohou být alergické na potravu, prach, pyl nebo blechy, což způsobuje svědění a vykusování srsti.
  • Kožní infekce nebo paraziti: Bakteriální infekce, houby nebo paraziti mohou způsobit svědění a vykusování srsti.

Pokud si vaše kočka vykusuje srst, je důležité konzultovat tento problém s veterinárním lékařem, aby se zjistila příčina a mohla se nasadit vhodná léčba.

 

Péče o srst kočky

 

Tipy na zlepšení srsti kočky

  1. Vyvážená strava: Zajistěte, aby vaše kočka dostávala vysoce kvalitní krmivo bohaté na vitamíny, minerály a esenciální mastné kyseliny.
  2. Pravidelné česání: Pravidelné česání pomáhá odstranit uvolněné chlupy, předcházet zacuchání a stimuluje pokožku.
  3. Kontrola parazitů: Pravidelně kontrolujte a ošetřujte kočku proti parazitům, jako jsou blechy a klíšťata.
  4. Vitamínové doplňky: Pokud strava kočky neobsahuje dostatek vitamínů, můžete zvážit doplnění vitamínů a mastných kyselin speciálními přípravky pro kočky.
  5. Hydratace: Ujistěte se, že vaše kočka pije dostatek vody, což je důležité pro hydrataci pokožky a srsti.
  6. Doplňky stravy: Pro podporu zdravé srsti můžete kočce podávat doplňky stravy s obsahem vitamínů a minerálů určených pro kočky.
  7. Kočičí tráva: Kočičí tráva pomáhá kočkám zbavovat se chloupků ze žaludku. Můžete ji pěstovat doma nebo koupit v obchodě pro zvířata.
  8. Vlhké ubrousky: Vlhké ubrousky pro kočky jsou vhodné pro rychlé otření srsti, například po jídle. Používejte pouze ubrousky určené pro kočky, jelikož lidské ubrousky mohou obsahovat pro kočky škodlivé látky.

 

Zajištění zdravé a krásné srsti vaší kočky vyžaduje kombinaci správné stravy, pravidelné péče a sledování zdravotního stavu. Pokud máte jakékoliv obavy o stav srsti vaší kočky, neváhejte je konzultovat s vaším veterinárním lékařem, který vám poskytne odbornou radu, provede potřebné testy a případně doporučí vhodnou léčbu.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO KOČKY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Starostlivost o psa od A do Z: Tipy pro zdravý život
Starostlivost o psa od A do Z: Tipy pro zdravý život

Psi jsou věrnými společníky a milovanými členy rodiny, kteří si zaslouží naši lásku a péči. Abychom zajistili jejich spokojenost a zdraví, je důležité se o ně správně starat. V tomto článku se zaměříme na různé aspekty péče o psa, od základní výživy a venčení až po specifické potřeby starých psů a psů po operaci.

 

Jak se starat o psa

Starost o psa zahrnuje mnoho pojetí, které zahrnují fyzickou i duševní pohodu zvířete. Základem je zajistit pravidelnou stravu, dostatek pohybu, pravidelné veterinární prohlídky a láskyplné prostředí. Důležitá je také socializace psa, která zahrnuje kontakt s jinými psy a lidmi, což pomáhá předcházet problémům s chováním.

 

Na co byste neměli zapomenout:

  • krmte psa kvalitním krmivem, které odpovídá jeho věku, plemeni a aktivitě
  • zajistěte mu stálý přístup k čerstvé vodě
  • venčete psa podle potřeby, obvykle alespoň 2 až 3krát denně; venčení psa závisí na jeho věku, velikosti a energetických potřebách
  • dopřejte mu dostatek pohybu a aktivity, ať už formou procházek, běhu, her nebo výcviku
  • pravidelně navštěvujte se svým psem veterinárního lékaře, aby ho preventivně vyšetřil a naočkoval
  • dbejte na odčervení a ochranu proti parazitům
  • naučte psa alespoň základním povelům
  • socializujte ho s lidmi, jinými psy a popřípadě i jinými zvířaty
  • dopřejte mu dostatek lásky, pozornosti a hry

 

Krmivo

 

Péče o srst psa

Péče o srst závisí na plemeni psa a typu srsti. Obecně krátkosrstí psi vyžadují méně péče než dlouhosrstí. Pravidelné kartáčování pomáhá odstraňovat odumřelé chlupy a zabraňuje zacuchání srsti. Koupání by mělo být prováděno podle potřeby v případě znečištění psa. Používejte speciálních psí šampóny a poté psa důkladně opláchněte vodou. Některá plemena vyžadují trimování nebo stříhání srsti.

 

Péče o srst psa

 

Péče o zuby psa

Dentální hygiena je velmi důležitá. Pravidelné čištění zubů, ideálně každý den, může zabránit vzniku zubního kamene a onemocnění dásní. Používejte zubní kartáčky a pasty určené pro psy. Podpořit zdraví zubů můžete také pomocí žvýkacích hraček a pamlsků k tomu určených. Nepodceňujte péči o zuby psa, protože zdravý chrup je klíčový pro celkové zdraví a pohodu vašeho mazlíčka.

 

Péče o uši psa

Péče o uši psa je důležitá součást celkové péče o vašeho mazlíčka. Pravidelně kontrolujte a provádějte čištění uší, které pomáhat předcházet infekcím. Používejte čistící roztoky na čištění uší. Nikdy nezasouvejte žádné předměty hluboko do zvukovodu, stačí jen jemně setřít. V případě, že si všimnete zarudnutí, zápachu nebo výtoku, navštivte veterinárního lékaře.

 

Péče o oči psa

O oči psa není potřeba nějak speciálně pečovat. Pravidelně oči kontrolujte a odstraňujte nečistoty kolem očí pomocí vlhkého hadříku nebo ubrousku. Oči by měly být čisté a bez výtoku. Pokud si všimnete zarudnutí nebo výtoku, navštivte veterinárního lékaře. V některých případech mohou být doporučeny oční kapky pro psy, které pomáhají udržet oči zdravé a čisté.

 

Péče o starého psa

Starší psi vyžadují speciální péči a pozornost, abychom jim tak pomohli užívat si pohodlí a aktivní život i v pokročilém věku. Tato péče zahrnuje přizpůsobení stravy, méně náročný pohyb a častější veterinární prohlídky. Důležité je sledovat jejich zdraví, včetně kloubů a pohyblivosti, a poskytovat jim pohodlné a bezpečné prostředí s měkkým pelíškem a snadným přístupem k vodě a jídlu.

 

Několit tipů, jak pečovat o starého psa:

  • krmte psa speciálním krmivem pro seniory, tato krmiva mají nižší obsah kalorií, ale vyšší obsah vlákniny a bílkovin
  • můžete mu také dopřát doplňky stravy pro seniory, pro podporu kloubů, imunitního systému nebo kognitivních funkcí
  • pravidelně s ním choďte na procházky, krátké, ale časté procházky pomáhají udržet svalovou hmotu a pohyblivost kloubů
  • pravidelné veterinární prohlídky jsou důležité pro včasné odhalení a léčbu zdravotních problémů, např. artritida, zubní problémy, kognitivní poruchy
  • zajistěte mu pohodlné a teplé místo na spaní, ke zmírnění bolesti kloubů mu můžete pořídit ortopedické matrace
  • udržujte psa i v mentální kondici, pravidelně se mu věnujte, hrajte si sním, učte ho nové triky nebo mu kupte interaktivní hračky

 

Smutný pes

 

Péče o psa po operaci

Po operaci je důležité zajistit psovi klidné a čisté prostředí pro zotavení. Dodržujte pokyny veterináře ohledně stravy, podávání léků a omezení pohybu. Pravidelně kontrolujte ránu a sledujte, zda nedochází k infekci nebo jiným komplikacím.

 

Dodržujte pokyny veterinárního lékaře ohledně:

  • Klidového režimu: Pes by měl mít klidné a tiché místo na zotavení, omezte pohyb, to je důležité, aby se zabránilo namáhaní operační rány.
  • Krmení a napájení: Zajistěte mu přístup k čerstvé vodě a lehce stravitelnému krmivu, typ stravy a frekvenci krmení doporučí ošetřující veterinární lékař, zpravidla jde o menší porce častěji během dne.
  • Léků: Podávejte pravidelně léky dle pokynů veterinárního lékaře, nikdy nepřestávejte s léčbou bez porady s veterinářem.
  • Péče o ránu: Kontrolujte operační ránu, jestli neprotéká, není zarudnutá, není oteklá, podle pokynu veterináře může být nutné ránu čistit a dezinfikovat.
  • Olizování: Zabraňte psovi, aby si ránu olizoval, někdy je potřeba použít ochranný límec.

 

Péče o psa po kastraci

Kastrace je běžný chirurgický zákrok, který vyžaduje péči podobně jako po jiné operaci. Po kastraci je důležité sledovat, zda se rána hojí správně a pes si ji nelíže nebo nekouše. Veterinář může doporučit používání ochranného límce. Dodržujte pokyny ohledně stravy a pohybu a věnujte psu zvýšenou pozornost a péči, aby se co nejdříve zotavil.

 

Péče o psa po mrtvici

Mrtvice u psů, podobně jako u lidí, může být vážným a život měnícím stavem. Psi, kteří prodělali mrtvici, potřebují speciální péči a rehabilitaci. Konzultujte s veterinářem individuální plán péče, který může zahrnovat fyzioterapii, speciální stravu a léky. Je důležité sledovat změny v chování a zdraví psa a pravidelně konzultovat jeho stav s odborníky.

 

Základní principy péče o psa po mrtvici:

  • Veterinární péče a léčba: Dodržujte všechny pokyny a doporučení veterináře. Může být nutné podávání léků na snížení krevního tlaku, zlepšení krevního oběhu nebo léčbu dalších zdravotních problémů. Dodržujte naplánované kontroly u veterináře, aby mohl sledovat stav psa, kontrolovat jeho zotavování a upravovat léčebný plán podle potřeby.
  • Klid a odpočinek: Poskytněte svému psovi klidné a pohodlné místo k odpočinku a na spaní, kde ho nebudou rušit žádné podněty. Snižte fyzickou aktivitu na minimum, aby se mozek mohl zotavit. Vyhýbejte se náročným procházkám a hrám.
  • Rehabilitace a fyzioterapie: Fyzioterapie může být klíčovou součástí zotavení po mrtvici. Konzultujte s veterinářem vhodné cviky a techniky, které mohou pomoci obnovit pohyblivost a sílu vašeho psa.
  • Krmení a pití: Ujistěte se, že váš pes má snadný přístup k čerstvé vodě a vyvážené stravě. Někteří psi mohou po mrtvici mít problémy s polykáním, takže může být nutné upravit konzistenci krmiva – kašovitou stravu, popřípadě krmení sondou. Nabízejte psovi menší porce jídla častěji během dne.
  • Monitorování a sledování: Pravidelně sledujte zdravotní stav svého psa a věnujte pozornost jakýmkoli změnám v chování nebo fyzických symptomech. Pokud zaznamenáte jakékoli problémy, okamžitě kontaktujte veterináře.
  • Podpora a trpělivost: Zotavení po mrtvici může být dlouhodobý proces a každý pes se zotavuje jiným tempem. Buďte trpěliví a poskytujte svému mazlíčkovi lásku a podporu, kterou potřebuje.
  • Pomoc s mobilitou: Pokud má pes potíže s chůzí, můžete mu pomoci zvedáním zadní části těla nebo používáním postroje na podporu.
  • Psychická stimulace: Imobilita může být pro psa frustrující. Zajistěte mu mentální stimulaci hrami, které procvičí jeho paměť a čich, nebo mu čtěte nahlas.

Pamatujte, že každá mrtvice je individuální a zotavování psa se může lišit. Důsledně dodržujte pokyny veterináře a buďte trpěliví a laskaví ke svému mazlíčkovi. S vaší péčí a podporou může váš pes žít plnohodnotný a šťastný život i po mrtvici.

 

Pes v ordinaci

 

Péče o psa z útulku

Přijetí psa z útulku je jedním z nejkrásnějších skutků, které můžete udělat. Pes z útulku ale může mít za sebou různé zkušenosti, které ovlivňují jeho chování. Důležité je být trpělivý, laskavý a dát psovi čas na adaptaci. Psi z útulků si zaslouží milující domov a s trochou trpělivosti a péče se z nich stanou věrní společníci. Péče o psa z útulku může být trochu odlišná od péče o štěně nebo psa zakoupeného od chovatele, a proto je důležité být dobře připraven.

 

Před tím, než si psa přivedete domů:

  • Vybavte domácnost: Připravte si vše potřebné, než přivedete psa domů. Určitě nezapomeňte na misky na vodu a jídlo, kvalitní krmivo podle věku a plemene psa, pelíšek, obojek, vodítko, hračky a potřeby pro hygienu.
  • Zajistěte bezpečnost prostředí: Ujistěte se, že váš domov je bezpečný a připravený pro nového psa. Odstraňte nebezpečné předměty a zajistěte, aby nebyl přístup k potenciálně škodlivým látkám.
  • Vyhledejte si veterinárního lékaře: Najděte si v okolí veterinárního lékaře, kterého budete se svým psem navštěvovat.

 

První dny doma:

  • Vytvořte bezpečný prostor: Dopřejte psovi klidný koutek, kde se bude cítit komfortně a v bezpečí. Může to být pelíšek v obývacím pokoji nebo ohrádka v klidnější místnosti.
  • Dodržujte rutinu: Stanovte pravidelné časy krmení, venčení a hry a odpočinku. To mu pomůže se snáz adaptovat na nové prostředí a cítit se bezpečně.
  • Buďte trpěliví: Nenuťte psa do ničeho. Dopřejte mu čas na prozkoumání nového domova a na to, aby si na vás zvykl. Zpočátku může být nervózní nebo vystresovaný, což je normální.
  • Pozitivní posilování: Odměňujte psa pamlsky a pochvalou za dobré chování. To mu pomůže snáz se učit a budovat si s vámi silné pouto.
  • Návštěva veterináře: Navštivte veterináře co nejdříve po příchodu psa domů. Veterinář provede prohlídku, zajistí očkování a odčervení a zodpoví vaše dotazy.
  • Zdravá strava: Krmte psa kvalitním krmivem vhodným pro jeho věk a plemeno. Dodržujte doporučené denní dávky a zajistěte psovi stálý přístup k čerstvé vodě.
  • Pravidelný pohyb: Dopřejte psovi dostatek pohybu a aktivity. Venčete ho, hrajte si s ním a zapojte ho do psích sportů.
  • Trénink a socializace: Naučte psa základní povely a socializujte ho s jinými psy a lidmi. To mu pomůže stát se vyrovnaným a sebevědomým psem.
  • Pozornost a láska: Dejte psovi hodně pozornosti, lásky a trpělivosti. Budujte s ním pozitivní vztah a vytvářejte příjemné a bezpečné prostředí.

 

Pes se myje

 

Důležité rady:

  • Nepodceňujte trpělivost: Adaptace psa z útulku na nový domov může trvat i několik týdnů. Buďte trpěliví a dopřejte mu čas, aby si zvykl na vás i na nové prostředí.
  • Respektujte jeho minulost: Možná neznáte celou minulost psa z útulku. Mějte na paměti, že mohl zažít traumata, která ovlivňují jeho chování. Buďte k němu ohleduplní a citliví.
  • Vyhledejte pomoc: Pokud máte s péčí o psa z útulku potíže, neváhejte se obrátit na zkušeného chovatele psů, trenéra nebo veterináře.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO PSY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Péče o kotě: Kompletní příručka od krmení po hygienu
Péče o kotě: Kompletní příručka od krmení po hygienu

Kočky jsou úžasná stvoření, která dokáží přinést do života radost a zábavu. Přivítání nového kotěte do vašeho domova je vzrušující zážitek, ale také vyžaduje určitou míru přípravy a péče. Abychom si toto pouto užili naplno, je důležité vědět, jak se o kočku správně starat. V tomto článku se zaměříme na základní péči o kotě a zodpovíme některé z nejčastějších otázek.

 

 

 

 

 

OBSAH

Základní péče o kotě

Krmení kotěte

Hygiena

Zajímavosti ze světa koťat

 

ZÁKLADNÍ PÉČE O KOTĚ

 

Kdy si vzít kotě?

Zákon na ochranu zvířat proti týrání stanoví minimální věk pro odběr koťat od kočky, který je 84 dní (12 týdnů).

 

Co potřebuje kotě?

Kotě potřebuje:

  • Kvalitní strava: Speciální krmivo pro kotě s vysokým obsahem bílkovin a tuků.
  • Čistou vodu: Neustále dostupnou čerstvou vodu.
  • Pelíšek: Útulný pelíšek, kde se bude cítit v bezpečí.
  • Kočičí záchod a stelivo: Hygienickou toaletu s vhodným stelivem, které pravidelně vyměňujte.
  • Hračky: Hračky, které zabaví kotě a pomohou mu udržovat si fyzickou i psychickou kondici.
  • Škrabadlo: Kočky si potřebují brousit drápky. Pořiďte jim škrabadlo a umístěte ho na viditelné místo.
  • Přepravku: Přepravka je nezbytná pro cesty k veterináři nebo na výlety.
  • Veterinární péči: Pravidelné prohlídky a očkování.

 

Jak dlouho si kotě zvyká na nový domov?

Doba, kterou kotě potřebuje na aklimatizaci v novém prostředí, se liší. Každé kotě je jiné, ale obvykle trvá několik dnů až týdnů, než se kotě přizpůsobí novému prostředí.

Během této doby byste měli kotěti poskytnout klidné a bezpečné místo, kde se může schovat, a postupně ho seznamovat s novým domovem a členy rodiny. Kotěti nabídněte dostatek hraček a hrajte si s ním.

 

Kdy odčervit kotě?

Kotě je nutné odčervovat pravidelně, a to i preventivně. První odčervení by mělo proběhnout ve věku 3-4 týdnů. Poté by se mělo odčervování opakovat podle doporučení veterinárního lékaře, obvykle se odčervuje 1x měsíčně do věku 6 měsíců a poté 1x za 3 až 4 měsíce.

 

Kdy očkovat kotě?

První očkování kotěte se provádí ve věku 8 až 9 týdnů, druhá dávka následuje ve 12 týdnech a třetí ve 16 týdnech. Dospělé kočky by měly být očkovány každoročně. Základní očkování zahrnuje ochranu proti panleukopenii (parvoviróza koček neboli kočičí mor), herpesviru neboli viru infekční rinotracheitidy (kočičí rýma) a kaliciviru (afty v dutině ústní). Dále je možné kočky očkovat proti virové leukémii, infekční peritonitidě, dermatofytóze a chlamydióze. Poraďte se se svým veterinárním lékařem, kdy a proti čemu vaše kotě nechat naočkovat.

V České republice není sice žádná povinná vakcinace pro kočky, ale očkování je chrání před vážnými infekčními chorobami. V závislosti na životním stylu kočky vypadá očkovací schéma mírně odlišně.

Při cestování mimo naši republiku je vyžadováno očkování proti vzteklině, případně stanovení protilátek proti vzteklině.

 

Kdy kastrovat kotě?

Kastrace koťat se se doporučuje před dosažením jejich pohlavní dospělosti. Kočky dospívají dříve než kocouři. Kočky se kastrují obvykle ve věku od 4 do 6 měsíců, kocouři ideálně od 7 do 12 měsíců.

 

Proč kotě kastrovat?

Kastrace koťat se doporučuje z několika důvodů, například snižuje riziko nechtěného množení, značkování močí hlavně u kocourů a také snižuje i výskyt některých nádorových onemocnění. Mnohé studie také ukazují, že kastrované kočky se dožívají vyššího věku než kočky nekastrované. Kastrované kočky jsou také mazlivější, klidnější a spokojenější.

 

Jak zvyknout kotě na zahradu?

Než kotě poprvé pustíte ven, mělo by být plně očkované, což je obvykle kolem 16 týdnů. Nejprve ho nechte prozkoumat zahradu na krátké období a pod vaším dohledem. Postupně prodlužujte čas venku, aby se cítilo bezpečně. Vždy zajišťujte bezpečné prostředí bez možnosti útěku a potenciálních nebezpečí (jedovatých rostlin, nebezpečných předmětů apod.)

 

Kdy pustit kotě ven?

Kotě by mělo být starší 6 měsíců, plně očkované, odčervené a vykastrované. Kotěti dejte identifikační známku nebo je nechte čipovat.

 

Kotě

 

KRMENÍ KOTĚTE

 

Co může jíst kotě?

Strava pro kotě by měla být vyvážená a bohatá na živiny, které podporují jeho růst a vývoj. Zde je několik typů krmiva, která jsou pro koťata vhodná:

  • Kompletní krmivo pro koťata: Kvalitní suché a mokré krmivo určené speciálně pro koťata je ideální, protože obsahuje správný poměr živin, vitamínů a minerálů potřebných pro jejich růst. Existuje mnoho značek kvalitního suchého a mokrého krmiva pro koťata.
  • Maso: Někteří chovatelé koček krmí svá koťata syrovým masem. Pokud se rozhodnete pro tuto možnost, je důležité maso zmrazit na nejméně 24 hodin, aby se zničily případné parazity. Maso by mělo být nakrájeno na malé kousky, aby ho kotě mohlo snadno spolknout. Vařené maso kuřecí, krůtí, hovězí nebo jehněčí může být také podáváno jako doplněk stravy. Maso by mělo být nesolené a bez koření.
  • Vařená vejce: Vařená vejce jsou dobrým zdrojem bílkovin a mohou být podávána jako příležitostný pamlsek.
  • Domácí strava: Kotě můžete krmit i domácí stravou, ale je důležité, aby byla vyvážená a obsahovala všechny potřebné živiny. Pokud si nejste jisti, jak správně krmit kotě domácí stravou, poraďte se se svým veterinárním lékařem.

 

Jak často krmit kotě?

Koťata by měla být krmena častěji než dospělé kočky. Frekvence krmení závisí na věku kotěte. Malá koťata do 6 měsíců věku by měla být krmena 4 až 6krát denně. Po půl roce věku kotěte lze počet krmení snížit na 3 až 4krát denně. Dospělé kočky obvykle stačí krmit dvakrát denně.

 

Jak krmit kotě?

  • Vhodné množství: Dodržujte doporučení výrobce krmiva na obalu týkající se množství krmiva podle věku a hmotnosti kotěte.
  • Čisté a čerstvé krmivo a voda: Vždy poskytujte čerstvé jídlo a čistou vodu. Misky na krmivo a vodu pravidelně čistěte, aby byly hygienické.
  • Rovnováha mezi mokrým a suchým krmivem: Kombinace mokrého a suchého krmiva může zajistit vyváženou stravu. Mokré krmivo poskytuje dodatečnou hydrataci, zatímco suché krmivo podporuje zdraví zubů.
  • Omezování pamlsků: Pamlsky by měly tvořit maximálně 10 % denního kalorického příjmu kotěte, aby nedocházelo k narušení vyvážené stravy.
  • Přechod na nové krmivo provádějte pozvolna: Pokud chcete kotěti změnit krmivo, dělejte to pozvolna. V průběhu týdne postupně přidávejte nové krmivo do starého, dokud ho kotě nebude jíst samo.

 

Co dělat, když má kotě průjem?

  • Sledujte kotě a hydratujte jej: Průjem může rychle způsobit dehydrataci, zejména u malých koťat. Ujistěte se, že kotě pije dostatek vody. Můžete mu také nabídnout lehký vývar z kuřete nebo hovězího masa. Pokud je dehydratace závažná, může být nutné podat elektrolytové roztoky.
  • Změňte stravu: Dočasně změňte stravu na lehce stravitelnou, například na vařené kuřecí maso nebo speciální dietní krmivo doporučené veterinářem. Vyhněte se mléčným výrobkům, protože mnoho koček je laktózově intolerantních. Nabízejte kotěti menší porce krmiva častěji během dne.
  • Omezte pamlsky: Vyhněte se podávání pamlsků a jiných doplňkových potravin, dokud se trávení nevrátí do normálu.
  • Navštivte veterinárního lékaře: Pokud průjem přetrvává déle než 24 hodin, nebo pokud je doprovázen dalšími symptomy jako zvracení, apatie, má horečku, nebo krev ve stolici, vyhledejte okamžitě veterinární pomoc. Průjem může být způsoben parazity, infekcemi nebo jinými zdravotními problémy, které vyžadují odbornou péči.
  • Prevence: Udržujte kotě v čistém prostředí a zajistěte, aby nebylo vystaveno toxinům nebo nevhodným potravinám. Krmte kotě kvalitním vyváženým krmivem pro koťata. Pravidelně odčervujte kotě podle doporučení veterináře.

 Malé kotě

 

HYGIENA

 

Kdy naučit kotě na záchod?

Koťata se mohou začít učit používat kočičí záchod už od velmi mladého věku od své matky. Ideální čas pro zahájení výcviku je kolem 3 až 6 týdnů věku jejich života. V tomto období začínají být koťata dostatečně pohyblivá a samostatná, aby mohla začít používat záchod.

Ideální doba pro nácvik je hned po příchodu kotěte do vašeho domova. Čím dříve s nácvikem začnete, tím lépe si kotě zvykne na používání záchodu.

 

Jak naučit kotě na písek?

  • Vyberte si správný záchod: Použijte nízký a snadno přístupný kočičí záchod, aby do něj kotě mohlo snadno vlézt, a prostorný, aby se v něm kotě mohlo pohodlně otočit. Můžete zvolit otevřený záchod bez víka pro snadnější přístup.
  • Vyberte vhodné stelivo: Stelivo by mělo být jemné a hrudkovité, aby se kotěti v něm příjemně hrabalo. Mnoho koťat preferuje jemný písek, bentonitové stelivo nebo recyklované stelivo z rostlinných materiálů. Některé kočky mohou být citlivé na vůně nebo textury, takže jemný písek bývá nejlepší volbou pro začátek.
  • Umístěte záchod na klidné místo: Záchod umístěte na klidné a snadno přístupné místo, kde se kotě bude cítit v bezpečí. Vyhněte se hlučným nebo frekventovaným oblastem, také mimo misky s krmivem a vodou. Můžete ho umístit do koupelny, na chodbu nebo do klidného koutku v obývacím pokoji.
  • Ukažte kotěti záchod: Po každém jídle nebo spánku přeneste kotě na záchod a jemně mu pomozte hrabat v písku. Koťata mají přirozený instinkt hrabat a pohřbívat svůj odpad.
  • Pozitivní posilování: Když kotě použije záchod správně, chvalte ho a odměňujte. To mu pomůže spojit si používání záchodu s něčím příjemným. Nikdy netrestejte kotě za nehody mimo záchod, protože by to mohlo způsobit stres a zhoršit jeho chování.
  • Buďte trpělivý: Nácvik může chvíli trvat, buďte proto trpěliví a důslední. Netrestejte kotě, pokud se mu nepodaří záchod použít. Místo toho ho klidně odneste do záchodu a znovu mu ukažte, jak ho používat.
  • Čistota: Udržujte záchod čistý tím, že pravidelně odstraňujete exkrementy a měníte písek. Kočky jsou velmi čistotná zvířata a špinavý záchod by je mohl odradit od jeho používání.

 

Kotě

 

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA KOŤAT

 

Proč kotě kouše a jak je odnaučit kousat?

Existuje hned několik důvodů, proč kotě kouše:

  • Přirozený vývoj a hra: V prvních měsících života si koťata hrají mezi sebou a učí se lovit. Při hře kousají a škrábou, aby se naučila ovládat své tělo a sílu. Je to pro ně přirozený způsob zkoumání světa a učení se.
  • Prořezávání zubů: Kolem 3 až 4 měsíců věku kotěti rostou trvalé zuby, což může způsobit diskomfort a vede k častějšímu kousání.
  • Zvědavost a objevování: Kotě používá své zuby k prozkoumávání světa kolem sebe.
  • Nuda a frustrace: Pokud se kotě nudí nebo je frustrované, může kousáním vyjádřit svou nespokojenost. To se může stát, pokud nemá dostatek hraček, prostoru k prozkoumání nebo pokud s ním jeho majitel tráví málo času.
  • Bolest nebo strach: Kotě může kousat i z bolesti nebo strachu. Pokud se necítí v bezpečí, může se tak bránit. Je důležité vyloučit jakékoli zdravotní problémy a zajistit kotěti klidné a bezpečné prostředí.
  • Nedostatečná socializace: Kotě, které nebylo dostatečně socializované s lidmi a jinými zvířaty, se může bát a kousat z obavy. Je důležité, aby se kotě od útlého věku setkávalo s různými lidmi a zvířaty, aby se naučilo s nimi žít v míru.

 

Pro odnaučení kousání zkuste tyto tipy:

  • Přestaňte si s kočkou hrát, když kousne.
  • Nabídněte kotěti hračku, kterou může kousat.
  • Použijte odpuzovač.
  • Jemně, ale pevně říkejte "ne" a odstraňte svou ruku.
  • Umožněte kotěti hrát si s jinými kočkami, pokud je to možné.

 

Proč kotě mňouká?

Mňoukání je pro kočky běžným způsobem komunikace s lidmi a ostatními zvířaty. Kotě může mňoukat z různých důvodů:

  • Komunikace: Může to znamenat hlad, žízeň, potřebu pozornosti nebo jednoduše pozdrav.
  • Pozornost: Kotě může mňoukat, aby upoutalo vaši pozornost, například když chce být pohlazeno nebo si hrát.
  • Pocit štěstí: Kotě může mňoukat i z pocitu štěstí a spokojenosti.
  • Nepohodlí nebo nemoc: Mňoukání může být také signálem, že se kotě necítí dobře nebo má nějaký zdravotní problém.
  • Osamělost: Kotě může mňoukat, když se cítí osamělé nebo chce společnost.
  • Stres: Změny v prostředí, jako je stěhování nebo příchod nového mazlíčka, mohou způsobit, že kotě bude mňoukat více než obvykle.

 

Jak dlouho spí kotě?

Množství spánku se může lišit v závislosti na věku, plemeni a individuální povaze kotěte. Mladá koťata a kojící kočky spí více než dospělé kočky. Koťata spí v průměru 16 až 20 hodin denně, novorozená koťata mohou spát dokonce až 22 hodin denně. Spánek je klíčový pro jejich růst a vývoj.

Postupně, jak kotě roste a stává se dospělou kočkou, jeho potřeba spánku se snižuje na přibližně 12 až 16 hodin denně. Dospělé kočky obvykle spí v kratších blocích během dne a noci. V noci mohou být aktivnější a hrát si. Je důležité respektovat spánkový režim vašeho kotěte a poskytnout mu klidné místo na spaní.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO KOČKY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Ragdoll kočka: Průvodce chovem, povahou a péčí
Ragdoll kočka: Průvodce chovem, povahou a péčí

Ragdoll kočka patří mezi jedno z největších a nejvíce okouzlujících kočičích plemen. V překladu z angličtiny „rag doll“ znamená „hadrová panenka“, což toto plemeno dokonale vystihuje. Patří mezi polo dlouhosrsté kočky a je to velmi klidná, trpělivá a inteligentní kočka, která má přítulnou povahu a pro její nenáročnost je vhodná jako domácí mazlíček pro rodiny s dětmi i seniory, a také pro všechny, kdo se rády mazlí. Pokud hledáte klidného, mazlivého a nenáročného společníka, ragdoll kočka je pro vás ideální volbou. Jsou to úžasné kočky, které si získají srdce celých rodin a stanou se věrnými přáteli na dlouhá léta.

 

HISTORIE PLEMENE

Kočičí plemeno ragdoll bylo vyšlechtěno v Kalifornii v 60. letech 20. století. Zakladatelka Ann Baker se zaměřila na vytvoření kočky s jemnou povahou a uvolněným tělem, která se při zvednutí "uvolní" jako hadrová panenka. Tohoto efektu dosáhla křížením perských a birmských koček.

 

VZHLED

Kočka Ragdoll je druhá největší rasa koček na světě, hned po mainské mývalí kočce. Kočky váží 4 až 7 kilo, zatímco kocouři mívají 6 až 10 kilo a jejich délka může dosahovat až jednoho metru. Jejich stavba těla je impozantní s širokým hrudníkem a silnými svaly.

Typickým znakem tohoto plemene jsou jejich velké, kulaté oči, které mají jasně modrou barvu, čím více intenzivní ve vztahu k barvě těla, tím lépe.

Srst je polodlouhá, hedvábná a na dotek neskutečně hebká s plyšovým efektem. Je hustá a jemná, s mírně delší srstí na krku a hrudi, kde vytváří efekt límce. Ocas je dlouhý a do oblouku zakřivený, s bohatou srstí. Péče o srst je ale poměrně nenáročná, a to díky menší podsadě.

Po narození jsou koťata čistě bílá a srst se jim zbarvuje postupně až do čtyř let věku. Barva srsti se dělí do tří typů (calourpoint, mitted a bicolor) a šesti základních barev (seal – černohnědá, blue – modrá, chocolate – čokoládová, red – červená, creme – krémová, liliac – světle fialová), jsou přípustné i varianty želvovinové (tortie) a s kresbou (tabby). Existuje celá řada variant a kombinací. Každá ragdoll kočka má svou vlastní unikátní barvu a vzor, který ji činí jedinečnou a zvláštní.

 

Tři základní barevné typy ragdoll koček:

  1. Colourpoint – jednobarevná srst s tmavším zbarvením na packách, hlavě, uších a ocase
  2. Mitted – odznaky jsou stejné jako u colorpointa (uši, maska, packy a ocas jsou tmavší), ale na tlapkách jsou bílé ponožky. Brada musí být vždy bílá, bílý pruh se musí táhnout bez přerušení od brady přes náprsenku, hruď a spodní část břicha až po genitálie
  3. Bicolor – je nejvíce nápadná barevná varieta. Dvě barvy s bílými znaky. Tmavé zbarvení uší, zad, ocasu. V oblasti masky je bílé dobře ohraničené obrácené písmeno V. Začíná na čele, táhne se přes nos, na zadní stranu brady, přičemž nesmí přesáhnout vnější hranu oka. Je preferována souměrnost tohoto V.

 

Ragdoll kočka

 

POVAHA

Velkou předností ragdoll kočky je jejich povaha. Jsou to velmi klidné, mírné a přítulné kočky, které milují a užívají si lidskou společnost a mazlení. Nejsou náchylné k náhlým změnám nálady a mají pomalý, elegantní pohyb, který odráží jejich mírnou povahu. Ragdoll kočky jsou mimořádně společenská plemena a mají rády interakci s lidmi. Jsou přátelské a otevřené novým lidem i zvířatům a snadno si získají přátele. Nechají se nosit v náručí a v objetí páníčka se dokáží uvolnit, tzv. ragdoll efekt. Jsou také poměrně tiché, nevyžadují náročné hry, spíše preferují klidné posezení na klíně a pozorování okolí kolem nich. Díky této klidné povaze se velmi dobře snáší s dětmi a také i s jinými domácími mazlíčky.

Ragdoll efekt je unikátní a charakteristická vlastnost tohoto plemene. Tento efekt se projevuje jako úplné uvolnění svalů kočky, když je zdvižená nebo držená ve vzduchu. Zatímco mnoho koček se při zvednutí napne a snaží se udržet, ragdoll kočky se naopak přizpůsobují gravitaci a zdají se být "bez kostí", což dává dojem, že jsou jako hadrové panenky.

 

DÉLKA ŽIVOTA A ZDRAVÍ

Průměrná délka života ragdoll koček je mezi 12 až 17 lety.  S výbornou péčí a správným životním stylem mohou ragdoll kočky žít dlouhý a zdravý život. Ragdoll jsou obecně zdravé kočky, ale jako u všech plemen se u nich můžou vyskytnout specifické zdravotní problémy. Je důležité s nimi chodit na pravidelné kontroly k veterináři a sledovat jejich celkový zdravotní stav. Ovšem i ony mohou trpět některými genetickými predispozicemi. Mezi nejčastější problémy patří hypertrofická kardiomyopatie (HCM), polycystická choroba ledvin (PKD) nebo problémy s pohybovým aparátem. Je důležité vybírat koťata od renomovaných chovatelů, kteří testují své kočky na tyto choroby.

 Ragdoll kočka v domečku

 

KOČKA NEBO KOCOUR?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Vždy záleží na preferenci majitele. Oba jsou skvělou volbou. Samci bývají větší, svalnatější a také mazlivější, zatímco samičky bývají menší, jemnější a více nezávislejší a hravější. Nicméně toto je jen obecný trend a individuální povaha kočky se může lišit bez ohledu na pohlaví.

 

VHODNÉ DO BYTU?

Ragdoll kočka je ideální kočkou do bytu. Díky své klidné povaze a nenáročnosti na prostor jim stačí i menší obydlí. Ovšem jsou velmi zvědavé a učenlivé, dokonce se mohou naučit i aportovat nebo chodit na vodítku.

 

PÉČE O RAGDOLL KOČKU

Péče o ragdoll kočku není nijak zvlášť náročná. Jejich srst vyžaduje pravidelné česání – stačí jednou týdně; v období línání, častěji, aby se zabránilo tvorbě chuchvalců. Koupání není nutné, pokud si kočka srst udržuje sama v čistotě.

Ragdoll jsou poměrně nenáročné na stravu, ale je důležité krmit je kvalitním krmivem, které odpovídá jejich věku a aktivitě.

Ragdoll kočky milují hry a zábavu, proto jim pořiďte různé hračky a škrabadla, na kterých si budou moci vybít energii.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU POTŘEB PRO KOČKY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Chov křepelek: Zjistěte, jak chovat křepelky
Chov křepelek: Zjistěte, jak chovat křepelky

Křepelky jsou užiteční ptáci a jejich chov může být zajímavým a ziskovým koníčkem. Křepelky můžete chovat pro maso nebo pro vejce. Jejich maso je libové a jemné a jejich vejce jsou zdravá a chutná a mohou je jíst i lidé, kteří mají alergii na slepičí vejce.

 

JAKÉ PLEMENO CHOVAT

Existuje mnoho druhů a plemen křepelek, které se od sebe liší jak účelem chovu, tak jejich vzhledem a chováním. Pro venkovní chov se doporučují křepelky japonské, které jsou jak nosné, tak masné typy. Nosné křepelky jsou menší a štíhlejší, váží kolem 150 až 180 gramů a snášejí až 320 vajec za rok. Masné typy jsou větší a robustnější, váží asi 280 až 300 gramů, získáte z nich více masa, ale méně vajec, maximálně 250 kusů za rok.

 

KDE CHOVAT KŘEPELKY

Křepelky můžete chovat ve voliéře, v kleci nebo v králíkárně. Křepelky pochází z teplých a suchých oblastí, proto potřebují stabilní teplé klima. V letních měsících je možné je chovat venku. Důležité je jim zajistit ochranu před predátory a před špatnými povětrnostními podmínkami. Vhodná teplota pro křepelky se pohybuje v rozmezí 18 až 22°C. Je potřeba zajistit dostatečné odvětrávání, ale bez průvanu. Poskytněte jim také hnízda pro snášení vajec.

  • Voliéra

Nejlepší volbou je voliéra, kde budou mít křepelky dostatek prostoru. Voliéra by měla být umístěna v závětří a chráněna před přímým sluncem. Voliéra by měla být opatřena pevnou sítí, která jednak zabrání úniku křepelek, ale také vniknutí predátorů jako jsou hlodavci, ptáci, kočky apod.

  • Klec pro křepelky

V kleci můžete chovat křepelky celoročně nebo přes zimu, kdy klec umístíte do vytápěných místností. Výhodou klecí je snadné čištění a udržení tak hygienických podmínek. Klece jsou vhodné za předpokladu, že se nejedná o venkovní chov.

  • Králíkárna/box/kurník

Křepelky je možné chovat v kurníku nebo v králíkárnách, které využijete hlavně během zimy. Důležité je jim zajistit teplo, tak aby teplota neklesla pod 18 °C a aby nebyly vystaveny průvanu.

V každé kleci nebo voliéře by mělo být popeliště, které je pro ně důležité podobně jako pro slepice, tj. rády se popelí a hrabou. Postačí jim poskytnout misku s pískem, hlínou, popelem, pilinami a podobně.  

 

ČÍM KRMIT KŘEPELKY

Základem chovu křepelek je kvalitní vyvážená strava a čistá voda. Křepelky krmte nejlépe kvalitní krmnou směsí určenou pro křepelky, určitě se vyhněte krmným směsím pro slepice. Křepelky je možné krmit také domácí stravou. Je však důležité, aby krmivo bylo bohaté na proteiny, vitamíny a minerály. Pokud krmivo nebude kvalitní a vyvážené, projeví se to na jejich produkci. Krmivo podávejte do krmítek, které vhodně umístěte, aby se do nich nedostávala podestýlka nebo trus.

Křepelky mají rády zelené krmivo a hmyz. Můžete jim ke krmivu přidávat například listy pampelišek, jetele, nastrouhanou zeleninu (mrkev, salát, špenát).

K dispozici by měly mít vždy čerstvou vodu v napáječkách, kterou je dobré měnit jednou denně. Napáječky by měly být umístěné v dostupné výšce.

 

PÉČE O ZDRAVÍ

Pravidelně kontrolujte křepelky na příznaky zranění, nemocí nebo parazitů. Zajistěte pravidelnou výměnu podestýlky, odstraňujte trus, zbytky krmiva a udržujte čistotu v jejich chovu. Všechny předměty a povrchy dezinfikujte.

Křepelky potřebují denně minimálně 14 hodin světla, k tomu, aby byly aktivní a snášely vejce. V zimních měsících je jim potřeba zapnout umělé osvětlení, které by mělo být jasné a přirozené.

Křepelky jsou podobně jako slepice náchylné ke stresu a k různým infekčním a parazitárním onemocněním, které mohou ohrozit jejich zdraví a produktivitu. Očkování a odčervování jsou účinné způsoby, jak předcházet a léčit tyto nemoci. Očkování by mělo být prováděno podle doporučení veterináře v pravidelných intervalech. Odčervování by mělo být prováděno alespoň dvakrát ročně, a to pomocí vhodných přípravků, které se přidávají do krmiva nebo vody.

 

SBĚR KŘEPELČÍCH VAJEC

Křepelky obvykle snáší jedno vejce denně, nejčastěji ráno. Vejce sbírejte co nejdříve po snesení, abyste zabránili jejich znečištění a poškození. Pokud chováte více křepelek, sbírejte i dvakrát denně. Vejce by se měly skladovat při teplotě od plus 5 °C do plus 18 °C maximálně tři týdny na suchém místě.

 

KŘEPELČÍ VEJCE

Křepelčí vejce jsou označované za superpotravinu, mají unikátní výživové hodnoty. Křepelka japonská snáší vejce, která jsou asi pětkrát menší než vejce kura domácího, ale za to jsou dvaapůlkrát zdravější. Skořápky vajec mohou mít různou barvu, od bílé až po hnědou nejčastěji jsou kropenatá. Skořápka vajec je velmi tenká a křehká. Jedno vejce váží v průměru 10 gramů.

Křepelčí vejce jsou vhodná i pro BARFování psů, kdy jsou pro ně kvalitním zdrojem bílkovin, mastných kyselin, vitamínů a vápníku, takže je můžete podávat i se skořápkou.

 

KŘEPELČÍ MASO

Křepelčí maso je snadno stravitelné, málo kalorické s nízkým obsahem tuků, ale vysokým obsahem proteinů. Je také dobrým zdrojem vitamínů a minerálů, které jsou důležité pro zdraví člověka. Díky tomu je skvělým zdrojem energie a živin pro osoby všech věkových kategorií.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU PRODUKTŮ PRO KŘEPELKY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Kvalitní granule pro psa: Čemu věnovat pozornost?
 Kvalitní granule pro psa: Čemu věnovat pozornost?

Při výběru granulí se mnozí z nás ptají, zda je možné najít cenově dostupné, ale zároveň kvalitní granule. Tato otázka je zejména důležitá, když uvážíme, že na trhu existuje široká škála produktů různé kvality. Klíčem k úspěšnému výběru je porozumění tomu, co kvalitní granule skutečně znamenají a jak je rozpoznat. V tomto článku vám odpovíme na všechny důležité otázky v oblasti krmiv pro vašeho domácího mazlíčka.

 

Jak poznat kvalitní granule pro psy?

Prvním důležitým ukazatelem by pro nás vždy mělo být složení. To můžeme vyčíst buď na obalu, nebo třeba v informacích o produktu na internetových stránkách. Pokud je složení zavádějící, stručné nebo naprosto chybí, pak bychom se měli takovému krmivu vyhnout.

Kvalitní granule by mněli splňovat několik zásadních kritérií, která zaručují, že vaše zvíře dostává všechny potřebné živiny pro zdravý život. Především je důležité vybírat granule s vysokým obsahem kvalitních živočišných bílkovin, protože psi jsou přirozeně masožravci, a proto by maso mělo být hlavní složkou jejich stravy. Mezi kvalitní produkty patří například krmivo Amanova, OPTIMAnova, Harper and Bone nebo Ironpet.

 

Amanova je značka, která klade důraz na přirozenou stravu psů a nabízí krmivo s vysokým obsahem kvalitních živočišných bílkovin bez umělých přísad a plnidel. Krmivo Amanova je připravované zcela bez využití masové moučky. Pouze vařením toho nejkvalitnějšího čerstvého masa nebo ryb ve vlastní šťávě při nízké teplotě, díky čemu si zachová lahodnou chuť a vůni, aniž by došlo ke ztrátě nutričních hodnot. Receptury jsou sestavené tak, aby podporovaly zdravý životní styl, imunitu a optimální kondici psa.

 

Optimanova využívá k přípravě krmiva unikátní vstřikovací systém FMIS přidávající pouze čerstvé maso, které nikdy nebylo zmrazeno. Váš pes tak získá v každé granuli více chuti, vitamínů z masa, tuky s nižším okysličením a méně denaturovaných znehodnocených bílkovin než u krmiv, ve kterých nebyla použita tato jedinečná technologie. Samotné granule jsou sušeny při nízkých teplotách, aby bylo zabráněno znehodnocení živin, které jsou citlivé na vysoké teploty.

 

Harper and Bone se zaměřuje na krmiva vyrobená z čerstvých a regionálních ingrediencí, což zaručuje vysoce stravitelné a nutričně bohaté složení. Značka nabízí širokou škálu produktů, které jsou přizpůsobeny specifickým potřebám a životním fázím psů, od štěňat po seniory.

 

Ironpet je další kvalitní značkou, která poskytuje kompletní řadu krmiv pro psy všech věkových kategorií. Jedná se o české hypoalergenní krmivo, které bylo vyvinuto podle nejnovějších nutričních trendů s důrazem na maximální stravitelnost a chutnost. Vyrábí se z čerstvých surovin, neobsahuje lepek, sóju, pšenici, umělá barviva nebo konzervační látky a proto je vhodné i pro psy s citlivým trávením.

 

 

Zaměřte se na správné sacharidy

Brambory, rýže, ječmen nebo oves přispívají ke správné výživě. Pokud krmivo obsahuje tyto druhy sacharidů, jste na správné cestě. Brambory totiž podporují správnou činnost slinivky břišní při trávení a například rýže je velmi bohatá na živiny jako vápník, fosfor či železo. Tyto složky totiž mohou pomoct mazlíčkovi nejen se správným trávením, ale také blahodárně působí na imunitní systém.

 

Výběr granulí podle věku a potřeb zvířete

Při rozhodování o tom, jak často měnit granule pro psa, je důležité brát v úvahu několik klíčových faktorů, jako jsou věk psa, jeho zdravotní stav a specifické potřeby, které se mohou v průběhu jeho života měnit, například štěňata potřebují jiné složení krmiva než dospělí psi a stejně tak starší psi mají odlišné nutriční potřeby než ti mladší, je také důležité sledovat reakci psa na současné krmivo, protože alergie nebo intolerance na určité složky mohou vyžadovat změnu stravy.

Krmivo je vhodné měnit i v případě zdravotních problémů, jako jsou problémy s trávením, nadváhou nebo onemocnění ledvin. Změnu krmiva je potřeba provádět postupně, aby se zabránilo zažívacím potížím, smícháním nového krmiva se starým v průběhu několika dnů či týdnů.

 

Levné granule pro psy: co znamenají pro vaši peněženku?

Zdánlivě výhodná cena levnějších granulí může být v konečném důsledku klamná. Granule s nižší cenou, které obsahují větší podíl obilovin, mohou vést k tomu, že váš pes sní více krmiva, aby se nasytil. Tím pádem se levnější balení granulí může spotřebovat rychleji než dražší, ale kvalitnější produkt.

 

 

Na co si dát při výběru krmiva pozor?

Mnoho chovatelů se dopouští chyby, kdy se nechají zlákat marketingem nebo atraktivním obalem, aniž by se podívali na skutečné složení krmiva. Vyšší cena také není automaticky zárukou kvality, jelikož mnoho výrobců investuje více do marketingu než do kvality svých produktů.

Je důležité se rovněž vyhýbat krmivům s umělými přísadami, barvivy, konzervanty a chemickými látkami, které mohou psům škodit. Kromě toho by měly kvalitní granule obsahovat vhodné množství vitamínů a minerálů, které podporují zdravou imunitu, stav srsti a celkovou kondici psa. Při výběru je rovněž důležité zohlednit specifické potřeby vašeho psa vzhledem k jeho věku, velikosti a úrovni aktivity, protože různé životní fáze a životní styly vyžadují odlišné nutriční složení.

Významným ukazatelem kvality je také celkový obsah masa (alespoň 40% a více), nejlépe přítomnost čerstvého masa, například „čerstvý králík 40%“ a absence levných problémových obilovin jako je pšenice. Mějte na paměti, že pes je masožravec.

 

Jak správně číst složení krmiva

Složení krmiva by mělo být vždy uvedeno sestupně podle obsahu. Větší pozornost je třeba věnovat výrazům použitým pro označení živočišných bílkovin, protože některé mohou skrývat méně kvalitní zdroje. Pokud je ve složení na obalu suchého krmiva napsáno: „Maso“, nebo „Maso a vedlejší produkty živočišného původu“, nebo „Maso (min. 4 % drůbeží)“ skrývá se pod tím vždy jen jedno – masová (případně masokostní) moučka, u které nevíme, z jakého zvířete byla vlastně vyrobena. Lepším příkladem je: „Drůbeží maso“ – znamená drůbeží moučka (z jakékoli drůbeže) nebo „Ryba“ – znamená rybí moučka (jakákoli ryba, nejčastěji mix).

Kvalitnější krmivo by však mělo být vyrobeno nejlépe z jednoho druhu masa. To většinou výrobce píše ve složení takto: „Kuřecí maso 30% nebo Losos 30%“ a podobně. Pro výrobu špičkového krmiva se dnes používá i čerstvé maso. Pokud je v krmivu obsaženo, může výrobce ve složení uvádět například: „Čerstvé kuře 40 %, čerstvý losos 20 %“, čerstvé jehně 30% a podobně.

 

Granule

 

Co dělat, když je pes alergický?

Zjišťovat složitě, která složka potravy u něj alergickou reakci vyvolává, může být mnohdy velmi zdlouhavé a nákladné. Vaše zvíře se navíc dále trápí. Jedna z možností, jak situaci rychle vyřešit, je přejít na některé z hypoalergenních krmiv. Dnes chovatelé nejčastěji hovoří o alergiích na sóju, pšenici a kuřecí maso. Je to zřejmě způsobeno dlouhodobým používáním těchto surovin v drtivé většině všech krmiv pro psy.

Hypoalergenní krmivo se vyznačuje tím, že obsahuje pouze jediný zdroj živočišného proteinu (monoprotein) a neobsahuje potencionální alergeny jako již zmíněná sója, pšenice, další zdroje lepku a kuřecí maso.

Pro dokreslení vybíráme jeden z mnoha příkladů, jak může vypadat složení takového hypoalergenního krmiva:

Složení: čerstvě připravené jehněčí 65% (používáme 130 kg čerstvě připraveného jehněčí na výrobu 100 kg našeho produktu), dehydrované brambory, celý zelený hrášek, jablečná vláknina, hrachový protein, minerální látky, hydrolyzát jehněčích jater, kvasnice (Saccharomyces cerevisiae), bramborový protein, rybí tuk (chráněný přírodními tokoferoly), lněná semínka (přirozený zdroj ω3 mastných kyselin), glukosamin 1 400 mg/kg, dehydrovaná dýně 1 000 mg/kg, dehydrovaná brokolice, dehydrovaná kapusta, antarktický krill, Kelpa, brusinky, spirulina, zázvor 1 000 mg/kg, bílá mrkev 1 000 mg/kg, čekanka (zdroj FOS) 1 000 mg/kg, hydrolyzovaná buněčná stěna kvasinek (zdroj MOS) 1 000 mg/kg, chondroitin 1 000 mg/kg, dehydratovaný pomeranč 500 mg/kg, rozmarýn, Yucca schidigera.

 

Můžou štěňata dostávat stejnou stravu, jako dospělí psi?

Štěně má úplně jiné nutriční nároky než dospělý jedinec. V období růstu jsou nároky organismu mnohem vyšší než u dospělého jedince. Štěně tak potřebuje vyšší obsah kvalitních bílkovin, tuků, vitamínů a minerálních látek. Potřebuje proto speciální stravu určenou pro štěňata, kterou najdete v obchodech pod názvem Puppy nebo Junior.

 

Když už jsou zvířata staršího věku, musí dostávat speciální granule?

Pokud se váš pes dostal do seniorského věku, je vhodnější přejít na speciální krmiva určená právě jim. Tato krmiva jsou vyvinuta tak, aby lépe pečovala o klouby, imunitní systém, nebo třeba zažívaní starších jedinců. V obchodech se objevují pod názvem Mature nebo Senior.

 

 

Význam kvality krmiva pro celkové zdraví

Kvalita krmiva má přímý dopad na celkové zdraví a kondici vašeho mazlíčka:

  1. Zdravá srst a kůže: Vysoce kvalitní krmivo se projeví lesklou srstí a zdravou kůží.
  2. Trávení a stolice: Dobře vyvážené krmivo podporuje zdravé trávení a pravidelnou pevnou stolici.
  3. Celková vitalita: Kvalitní krmivo přispívá k celkové vitalitě a energii vašeho mazlíčka.

Výběr správných granulí pro vašeho psa není jednoduchý úkol, ale je to klíčový krok pro zajištění jeho zdraví a pohody. Zaměřte se na kvalitní složení, vyvarujte se levných náhražek a dbejte na to, aby složení krmiva odpovídalo nutričním potřebám vašeho mazlíčka.

Vyzkoušejte kvalitní krmivo AmanovaOPTIMAnovaHarper and Bone nebo Ironpet.

Chov činčily: Jak se správně starat o činčilu
Chov činčily: Jak se správně starat o činčilu

Činčila (činčila vlnatá nebo také dlouhoocasá) je malý roztomilý hlodavec, který pochází z Jižní Ameriky, v jejíž přírodě byl už téměř vyhuben. Činčily jsou noční zvířata, celý den prospí a aktivní jsou až po setmění. Mají hustou srst, která je velice jemná a hebká. Jsou to společenská zvířata, proto je vhodné je chovat alespoň ve dvojicích.

 

KDE CHOVAT ČINČILU

Činčily potřebují hodně pohybu, jsou to malí skokani a lezci.  Ideálním místem, kde činčilu chovat, je prostorná voliéra nebo klec, která je umístěna v tmavším koutě bytu a tam kde je nižší teplota a také tam, kde díky svému nočnímu životu nebude nikoho rušit. Činčily jsou citlivé na přehřátí, ideální teplota pro jejich chov je 18 až 22 °C. Nikdy neumísťujte klec k topení a na přímé slunce. V létě dávejte pozor na přehřátí, je vhodné klec chladit například ventilátorem. Pozor ale na průvan a vysokou vlhkost, to by jim mohlo ublížit.
 
Nejlepší je patrová klec. V kleci by mělo být místo pro:
 
Dále by v kleci neměly chybět nějaké hračky ke hraní a okusování, aby se činčila nenudila. Vhodné jsou dřevěné hračky, provazy a tunely a různé větve ovocných stromů na okusování a obrušování zubů. Můžete jí také pořídit pelíšek, který bude měkký a pohodlný, ve kterém se bude moci uvelebit. Do klece je možné umístit patra a schůdky, nejlépe dřevěné, aby se činčila mohla hýbat a šplhat.
 
Do klece si pořiďte savou podestýlku, kterou pravidelně vyměňujte.
 
Činčily se koupou v písku, nikdy ne ve vodě. Používejte speciální písek pro činčily. Písková koupel je nutná k vyčištění srsti činčil, odstraňuje z ní nečistoty, mastnotu a případné parazity. Písek také slouží k vykonání fyziologických potřeb.  

 

ČÍM KRMIT ČINČILU

Činčila je býložravec a jejich strava v přírodě je velmi dietní. Činčily mají velmi dlouhé střevo a citlivá játra, proto potřebují hodně vlákniny. Základem krmiva pro činčily je kvalitní seno a granule nebo lisované pelety a neomezený přístup k čisté vodě.

  • Seno musí mít činčila neustále volně k dispozici, je základem její stravy. Seno je bohaté na vlákninu, která je nezbytná pro jejich správné trávení, pomáhá regulovat pohyb střev a předcházet zácpě. Seno také činčilám pomáhá obrušovat hlodavé zuby, které jim neustále rostou. Dále je seno pro činčily dobrým zdrojem energie, obsahuje mnoho vitamínů a minerálů, které potřebují pro svoje zdraví. A v neposlední řadě okusování sena je pro činčilu přirozeným chováním, které ji uklidňuje a zabavuje a pomáhá jí se zbavit nudy a stresu. Vybírejte kvalitní seno, bez plísní a prachu.
  • Granule nebo pelety vybírejte speciálně určené pro činčily. Měly by mít nízký obsah tuku (max. 3 %), být bohaté na vlákninu (nejlépe více než 16 %) a mít dostatečné množství bílkovin (16-20 %).
  • Jako doplněk stravy můžete činčile dát v malém množství sušené ovoce a zeleninu, například jablka, mrkev, šípky, jeřabiny. Sušené ovoce a zeleninu dávejte s mírou a pouze jako pamlsek 1 až 2 dvakrát týdně.
  • Jako pamlsek je možné činčile dát také kousek čerstvé zeleniny, například mrkve, okurky, petrželové natě, ale to jen velmi zřídka, stačí 1krát za měsíc.
  • Na okusování a obrušování zubů můžete činčile dát větvičky ovocných stromů, vhodné jsou větvičky z jabloně, hrušně, třešně apod. Větvě by měly být bez listů a plodů.
 
Činčilu nikdy nekrmte mokrou, vlhkou a zapařenou travinou ani nadýmavou zeleninou. Činčila je přísný vegetarián, takže by neměla konzumovat nic živočišného.

 

JAK DLOUHO ŽIJE ČINČILA

Činčily jsou poměrně dlouhověké. Průměrná délka života činčily je 10 až 15 let, ale některé činčily mohou žít i déle, jsou zaznamenáni jedinci, kteří se dožili 20 let!
 
Několik tipů, jak činčile prodloužit délku života:
  • Krmte činčilu kvalitní stravou bohatou na seno a granule s nízkým obsahem tuku.
  • Poskytněte činčile dostatek prostoru pro pohyb a šplhání.
  • Dbejte na čistotu klece a pravidelně ji dezinfikujte.
  • Pravidelně kontrolujte zdraví činčily, kontrolujte srst a zuby a v případě potřeby navštivte veterinárního lékaře.
  • Dopřejte činčile klidné prostředí bez stresu.
  • Činčily jsou náchylné k přehřátí, proto je v horkých dnech nutné jim zajistit chladné prostředí.

 

ODCHOV MLÁĎAT

Činčily začínají pohlavně dospívat už ve věku 4 až 5 měsíců. Pokud nechcete mláďata, je třeba oddělit samce od samic už před tímto věkem. Samci a samice se páří v noci v kleci, kde spolu žijí. Samice je březí 110 až 116 dní a rodí 1 až 5 mláďat. Za rok mívá 1 až 2 vrhy. Mláďata se rodí osrstěná s otevřenýma očima. Mláďata je nutné chránit před stresem a chladem. Od narození je samice kojí a stará se o ně. Odstavují se ve věku 8 až 12 týdnů. Mláďata by měla mít k dispozici dostatek krmiva a sena.

 

ZVUKY ČINČIL

Činčily jsou tichá zvířata, ale dokáží vydávat různé zvuky, kterými sdělují různé informace. Je důležité naučit se rozeznávat různé zvuky, které činčila vydává, abyste věděli, jak se cítí a co potřebuje.

 

KOMPLETNÍ NABÍDKU PRODUKTŮ PRO ČINČILY SI MŮŽETE PROHLÉDNOUT ZDE

Fretka jako domácí mazlíček: Rady pro správný chov
Fretka jako domácí mazlíček: Rady pro správný chov

Fretka je malá a hbitá šelma, která je příbuzná kunám. Spolu se psem a kočkou patří mezi tři domestikované šelmy. Fretky jsou inteligentní, společenská a hravá zvířata, která se mohou stát skvělým domácím mazlíčkem, a která jsou vhodná pro chov v bytě. Fretka potřebuje dostatek prostoru, pohybu a pozornosti, aby byla spokojená a zdravá. Doporučuje se věnovat jí alespoň 2 hodiny denně.

 

KDE MÍT FRETKU DOMA

Fretky jsou velmi aktivní zvířata, která potřebují hodně pohybu. Proto je ideální mít doma dostatek prostoru, kde se může fretka volně pohybovat. Je důležité zvážit, kam všude necháte fretce přístup. Mějte na paměti, že fretky jsou velmi zvídavé a hravé, takže objeví každou skulinku, kterou mohou prolézt, a důkladně prozkoumávají vše co jim přijde přes cestu. Je potřeba zajistit všechny kabely a další potenciálně nebezpečné předměty, které by fretka mohla rozžvýkat. Fretku můžete brát i ven na procházky, to si ale rozhodně pořiďte kšíry s vodítkem, aby vám fretka neutekla.

Ideální je, pokud má fretka k dispozici klec nebo voliéru, kde se může schovat a odpočívat. Klec pro fretku by měla být dostatečně velká, aby se mohla volně pohybovat. Pokud máte dostatek místa, můžete pořídit dvoupatrovou klec. V kleci by se mělo nacházet místo pro pelíšky, misku na granule a misku nebo napáječku na vodu. Do klece také můžete umístit různé prolézačky, tunely a hračky.

Fretka by měla mít v kleci nebo v bytě několik pelíšků, aby si mohla vybrat, kde se cítí nejlépe. Fretky mají rády závěsné pelíšky. Pelíšek pro fretku by měl být měkký a teplý, protože fretka ráda spí zavinutá do deky nebo v houpací síti. Fretka spí průměrně 12 až 14 hodin denně, ale je nejaktivnější v ranních a večerních hodinách.

Fretku je také možné naučit používat chodit na toaletu. Záchod mějte jak v kleci, tak i ve výběhu. Do něj umístěte vhodnou kvalitní podestýlku, která pohlcuje pachy. Toaletu je potřeba často čistit, nejlépe každý den, protože fretky svoje výkaly nezahrabávají.

Klec by neměla stát v průvanu a teplota v místě, kde je klec umístěna, by se měla pohybovat kolem 22°C. Měla by být na místě s přirozeným denním světlem, ale ne přímými slunečními paprsky. V kleci by měla fretka odpočívat, proto ji umístěte na klidném místě, kde nebude rušena a vystavována hluku.

KRMIVO PRO FRETKU

Fretka je masožravec, takže strava by měla být bohatá na živočišné bílkoviny a tuky. Existují speciální granule určené pro fretky, které jsou vyrobené tak, aby vyhovovaly jejich výživovým potřebám. Granule by měly být bez obilovin, cukru, rostlinných olejů nebo umělých přísad. Obsah bílkovin by měl být nejméně 30 procent a obsah tuku 18 procent. Granule by měly být k dispozici po celý den, stejně jako čerstvá voda. Fretce také můžete podávat maso, jako je kuřecí, krůtí nebo rybí, ale nikoli vepřové nebo hovězí. Ovoce a zelenina by měly být podávány jen v malém množství a jako pamlsky, protože fretka nemá dobře vyvinutý trávicí systém pro rostlinnou stravu. Fretce by se nemělo dávat mléko, sýr, čokoláda, piškoty ani jiné sladkosti, dále hrozny, cibule, česnek.

 

JAK DLOUHO ŽIJE FRETKA

Průměrná délka života fretky je 6 až 8 let, ale některé fretky mohou žít i déle než 10 let. Fretka začíná stárnout od 4. roku života a může trpět různými zdravotními problémy, jako jsou nádory, infekce, cukrovka nebo srdeční selhání.

 

PÉČE O FRETKU A OČKOVÁNÍ

Chov fretky vyžaduje pravidelnou péči o její zdraví a hygienu. Fretku můžete vykoupat, pokud má špinavou srst a použít šampón pro psy nebo kočky, ale nemělo by to být častěji než jednou týdně. K hygieně také patří čistění uší a zubů a stříhání drápků. Fretka by měla být také pravidelně kontrolována veterinářem a chráněna před parazity, jako jsou blechy nebo klíšťata. Také se doporučuje fretku pravidelně odčervovat.

Pokud neplánujete chov, tak veterináři doporučují kastraci nebo sterilizaci.

Veterinární lékaři doporučují fretky očkovat proti psince a vzteklině, někteří i proti leptospiróze. Očkování proti vzteklině, na rozdíl od psů, není v České republice povinné, ale pokud byste s fretkou chtěli cestovat do zahraničí, tak už to nutné je.

KDE KOUPIT FRETKU

Podobně jako psa nebo kočku doporučuji koupit od chovatele z chovatelské stanice s průkazem původu. Chovatelské stanice dbají na správný chov a péči o fretky a zajišťují jim pravidelnou zdravotní péči, díky čemuž se dozvíte přesné informace o původu mláděte fretky i zdravotním stavu rodičů. Tato mláďata dostanete už obvykle odčervená, očipovaná i s průkazem. Zkušený chovatel vám také rád poradí s výchovou fretky a zvládnutím prvotních problémů při výcviku. Možné je také si koupit fretku ve zverimexu, ale to je dobré mít už nějaké znalosti, o tom, jak má zdravá fretka vypadat.

 

/seznamapi/postdata