Menu
V poslední době se stále častěji setkáváme s názorem, že bychom naše psí miláčky měli krmit víc přírodně, víc divoce nebo snad dokonce jako vlky, protože pes pochází původem z vlka. Trh s krmivem pro psy zavalily nové, zaručené receptury na jedinečné krmivo pro psy, kterým by nepohrdl kdejaký vlk.
V zásadě se mi líbí snaha výrobců krmiv přicházet na trh s novými a vylepšenými recepturami, ale v tomto případě mi odvolávání na divoký instinkt vlka a jeho stravovací návyky přijde přinejmenším zmatečné. Možná mi budete oponovat, že mnohé výzkumy skutečně prokázaly, že pes domácí má nejbližšího příbuzného vlka obecného, oba jsou masožravci, všežravci a jejich potřeba výživy je stále stejná a už dávno se těmito zásady řídí třeba i BARF, tak co je v případě granulovaných krmiv zmatečné?
V první řadě mi nepřijde správné odvolávat se na vlky. V případě, že z našich úvah vyloučíme plemeno Československého vlčáka, který byl vyšlechtěn ze záměrného křížení Německého ovčáka a Karpatského vlka a pomineme fakt, že neustále dochází ke křížení mezi psy domácími a vlky nebo například i dingy, pak se existence psa domácího datuje několik tisíc let před naším letopočtem. Psi vyhledávali společnost lidí, ochraňovali jejich majetek a lidé jim na oplátku nechávali různé zbytky potravy. Zatímco vlci stále v lesích a na polích lovili zvěř. Psi se těšili stále větší oblibě, začala se šlechtit nová a nová plemena, měnilo se i jejich využití. Dnes je funkce psa především jako lidského společníka, který s ním sdílí teplo domova. Zatímco vlci stále v lesích a na polích loví zvěř. Vlk má naprosto rozdílný způsob života oproti psovi.
Vlk může najednou sežrat až 10 kilogramů potravy a dokáže hladovět i dva týdny. Standardně loví jeleny, srny, divoká prasata, lišky, kuny, zajíce, hlodavce. Do jídelníčku podle oblasti zařazuje ryby, vodní ptactvo nebo plazy. V případě nouze nepohrdnou mršinou, hmyzem a ve velmi výjimečných případech si dopřejí i ovoce. V případě ovoce je jeho zanesení do jídelníčku vlka spíše dílo člověka, který ovoce nosí do krmelců pro zvěř a tam je k dispozici i vlkům. Podle průzkumu vlčího jídelníčku během osmi let se v některých letech ovoce vůbec neobjevilo a v jiných bylo zastoupeno ve výši 0,1%.
Své psy krmíme už řadu let několikrát denně po malých porcích. První granule, i když výrazně jiného složení než jaké známe dnes, byly vyrobeny před více než 70 lety. Psy kastrujeme, léčíme na různá genetická onemocnění včetně různých potravinových alergií a astmatu. Psy venčíme dle potřeby, málokterý pes má možnost neomezeného pohybu. Psy držíme v domech a bytech, ve kterých máme konstantní teplotu. Tohle je jen několik málo důvodů proč bychom neměli srovnávat stravovací návyky psů a vlků.
Vzhledem k vývoji společnosti došlo i k vývoji uzpůsobení zažívání psa a onemocnění psů. Například je mezi psy více astmatiků než před deseti lety. Podáme-li psovi krmivo, které obsahuje několik druhů bylin, nejspíš dojde ke zhoršení astmatu. Potravinové intolerance a alergie u psů jsou bohužel také stále častější. Zkušení výrobci krmiv na tento problém zareagovali již před časem výrobou tzv. monoproteinových diet, ve kterých je pouze jediný zdroj živočišných bílkovin, zpracovávají osvědčené a tradiční druhy suroviny.
Každý zodpovědný majitel psa by neměl podléhat módním trendům ve výživě psů, ale měl by k výživě svého psího společníka přistupovat rozumně od doby, kdy si domů přinese roztomilé, chlupaté štěňátko až po stáří psa. Na trhu je několik ověřených výrobců krmiv, kteří vylepšují receptury dle technických možností a poptávek trhu. Existují i různé diety, které v případě zdravotních problémů dokáží zajistit potřebný příjem živin a pejsek i přes zdravotní handicap prospívá.
Pokud vás zajímá zažívání psa, stravitelnost různých druhů potravy podrobněji,přečtěte si již brzy náš článek O výživě psů jinak .
Výživový specialista, JUKO petfood
