Zápisník příspěvky 2016 srpen

Existuje celá řada kožních onemocnění u psů. Některé problémy s kůží mohou být příznaky vážných onemocnění. Jiné kožní choroby jsou geneticky podmíněné nebo ovlivněné imunitním systémem. Kožní onemocnění způsobené parazity nejsou o nic méně nebezpečné a proto by každý zodpovědný majitel psa měl mít přehled o těch nejčastějších. Pamatujte, že včasné zahájení léčby má příznivý efekt na průběh onemocnění.

Svědění, zarudnutí nebo ztráta srsti

Zdravý pes v dobré kondici by měl mít lesklou a bohatou srst v závislosti na plemenu. Kůže by měla být pružná, bez známek šupin nebo zarudnutí. ne vždy se však zadaří. Jaké varovné příznaky byste měli sledovat?

• mastná, řídká, částečně vypadaná srst
• zarudlé skvrny, šupiny nebo dokonce vředy
• nepřiměřené olizování, drbání nebo dokonce i záměrné vykusování srsti

V případě, že si všimneme lysých míst na srsti psa, musíme zjistit jestli chlupy vypadávají samovolně, nebo jsou odstraňovány psem . Pozor, některá plemena línají více než jiná, stejně tak i psi chovaní celoročně v bytech oproti psům držených na zahradách. V těchto případech se nejedná o patologický stav.

Svědění kůže se nejčastěji objevuje při napadení parazity, roztoči, při bakteriálních infekcích nebo je průvodním znakem alergie. Ostatní kožní projevy mohou souviset s hormonální nerovnováhou , hypotyreózou (snížená funkce štítné žlázy), Cushingovým syndromem (nadprodukce kortizolu v nadledvinách), s různým typem rakoviny nebo autoimunitním onemocněním kůže.

Pro správnou diagnostiku onemocnění je důležité i to, v jakém výživovém stavu se nachází váš pes, jaké má nálady a jak reaguje na nejrůznější podněty.

Napadení kůže parazity

Mezi nejběžnější parazity, kteří si vyberou vašeho psa jako hostitele, patří blechy, klíšťata, vši, všenky, svilušky, zákožky, dravčíci a trudníci. Paraziti jsou všude kolem nás, proto by používání antiparazitik nemělo být pouze sezónní záležitostí v době zvýšeného výskytu klíšťat, ale naprostou samozřejmostí.

To stejné platí i v případě odčervování. Mnozí majitelé psů odčervování podceňují. V ordinacích veterinárních lékařů často argumentují tím, že jejich pes přece syrové maso nežere, a tím pádem nemůže přijít do styku s tasemnici. Může se však stát, že psa napadnou blechy, které jsou mezihostitelem právě tohoto parazita.

Myslete na to, že pravidelným používáním antiparazitik chráníte nejen psa, ale i sebe, protože většina parazitů je přenosná i na člověka.

Blecha psí

Blecha psí je druh blechy, který parazituje na savcích, především pak na psech a kočkách. Nepohrdne ani lidskou krví. Tou se živí samec i samička. Blecha dokáže hladovět i několik měsíců, ale samičky potřebují krev kvůli kladení vajíček, kterých mohou naklást až 4000. Blechy mohou přenášet tasemnice nebo v případě extrémního napadení způsobit chudokrevnost psa.

Mezi typické projevy, které se objeví po napadení psa blechami, patří:

• svědění kůže a
• intenzivní drbání
• případně vykusování srsti.

Nejčastěji se psi škrábou na hlavě, krku a u kořene ocasu. Na kůži potom můžeme pozorovat malé zarudlé skvrny od blešího kousnutí a bleší trus, který svým vzhledem připomíná zrnka máku.

Intenzivní dráždění kůže může vést až k zánětu a k úplnému vypadání srsti. Je spousta psů, kteří mají alergii na bleší sliny. U nich bývají reakce výraznější a rovnou reagují zánětem kůže.

Při napadení psa blechami je potřeba psa důkladně vykoupat nejlépe šampónem, který obsahuje antiparazitikum a po vysušení a vyčesání aplikovat antiparazitický přípravek s dlouhodobým účinkem na kůži psa. Odblešit se musí i místa, na kterých se pes zdržuje, například kotec, terasa, pelech a gauč a to opakovaně a vždy důkladně.

Zákožka svrabová psí (Sarkoptes)

Zákožka je roztoč, který si vytváří ve zrohovatělé vrstvě kůže chodbičky a živí se tkáňovým mokem a keratinem. Do chodeb kladou samice vajíčka. Zákožky vyhledávají spíše méně osrstěné části těla.

Tento parazit způsobuje extrémní svědění a změny na kůži. Pes si napadená místa olizuje, vykusuje, drbe a v těchto oblastech je patrné odlupování suché kůže. Podrážděné kůže se pak velmi snadno zanítí.

Léčba psa postiženého svrabem se tedy často doplňuje o léčbu antibiotiky. Opět je na místě důkladná dezinfekce všech míst, na kterých se pes zdržuje a použití antiparazitika s dlouhodobým účinkem. Během manipulace se psem postiženým svrabem je na místě používání gumových rukavic, protože svrab je mimo jiné přenosný i na člověka.

Trudník psí (Demodikóza)

Dalším druhem roztoče, který umí pořádně potrápit psa, je trudník. Tento parazit žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti. Přenos je možný pouze z feny na štěně, které se “nakazí” záhy po porodu během sání mléka. Není přenosný na člověka a ani na jiné zvíře.

U psů s oslabenou imunitou dochází k rychlému rozmnožení roztoče ve folikulech a propuknutí onemocnění. Nejčastěji se jedná o:

• velmi mladé psy
• feny během prvního hárání , 
• staré, celkově nemocné psy

Nejprve jsou patrné drobné lysiny v oblasti čenichu, kolem uší nebo na čele. U mladých jedinců se postižená místa zahojí obvykle samy od sebe, ale v případě, že se onemocnění rozšíří na ostatní části těla hovoříme o generalizované (celkové) formě nemoci. Lysá místa se objevují po celém těle, kůže je suchá a svědivá . Mohou se objevovat i krvavé stroupky . Do kůže se snadno dostává infekce.

Léčba přemnožení trudníka spočívá v koupelích speciálním roztokem, aplikací antiparazitika a užíváním antibiotik na sekundární zánět kůže. Demodikóza se i po důkladném zaléčení ráda vrací, proto by majitelé psů měli pečlivě kontrolovat stav srsti svého psa.

Dravčík psí (Cheyletielóza, Dravčíkovitost)

Za poslední roky veterinární lékaři zaznamenali zvýšený výskyt roztoče dravčíka, který se živý tkáňovým mokem. Obdobně jako vši klade vajíčka, která ulpívají na chlupech psa těsně nad kůží. Je přenosný na jiná zvířata i na člověka .

U psů, kteří jsou napadeni dravčíkem, může jejich majitel pozorovat:

• zvýšenou tvorbu lupů (srst je po rozkrytí vypadá jako poprášená moukou)
• zarudlé skvrny
• stroupky  
• řídnutí srsti

Častou komplikací onemocnění jsou nejen infekce kůže, ale i záněty uší nebo spojivek. Při léčbě se využívají běžně dostupné antiparazitární přípravky, které jsou proti dravčíkovi účinné.

Koupání, vyčesávání a krmení

Mezi pravidelnou péči o psa by nemělo patřit jen krmení a venčení, ale i péče o jeho srst. Některá plemena jsou náročná na údržbu srsti a je nutné denní vyčesávání. Jiným stačí pouze vyčesání kartáčem jednou za týden. Ke koupání psa používejte kvalitní a šetrné šampony určené pro psy.

Aby srst psa byla v co nejlepší kondici, mohou se psovi podávat doplňky stravy na podporu růstu a kvality srsti ve formě tablet nebo olejů. V případě, že si všimnete změn na srsti nebo kůži vašeho psa, vyhledejte co nejdříve veterinárního lékaře.

Fotografie pochází z archivu JUKO petfood s.r.o. a fotografky Ivka Popovská Kinclová.

O víkendu 20. a 21.8. 2016 jsme vyrazili s našim stánkem OPTIMAnova do Ostravy na výstaviště Černá Louka, kde se konaly dvě mezinárodní výstavy koček. K vidění byly po oba dny kočky tzv. ušlechtilých plemen a kočky domácí.

Výstavy byly skutečně mezinárodní. Sjeli se na ni vystavovatelé z České republiky, Polska a Slovenska se svými kočičími kráskami z celého světa. Základní organizace 1. Slezská kočičí zajistila pro své výstavy posuzovatele z Itálie, Polska, Francie a České republiky. Návštěvníci měli možnost na výstavě zakoupit různé chovatelské potřeby a popovídat si s chovateli o věcech, které chov koček obnáší.  

Pro nás bylo novinkou, že vystavovat je možné i “obyčejné” domácí kočky. Jak jsme se od chovatelů dozvěděli domácí kočky mají svou vlastní kategorii a soutěží mezi sebou ve dvou skupinách podle délky srsti a několika třídách podle věku. Samozřejmě i majitelé domácích koček se musí řídit výstavním řádem, brát na vědomí propozice výstavy a mít příslušné očkování.

Víte, že připravit a vystavit kočku je úplná věda. Ztráceli jsem se i v kategoriích, skupinách, třídách, certifikátech a vůbec. Nicméně zkušení chovatelé nám velmi ochotně vše vysvětlili. Myslíme si, že nás neinformovaných návštěvníků výstav, začínajících chovatelů, kteří se chtějí přiučit něčemu novému, je víc. Chovatele koček jsem tedy požádali o spolupráci na článku, ve kterém se blíže podíváme na vystavování koček. Již brzy jej najdete na našem webu.

Velkým hitem pro majitele koček byly naše masové pěny Naturo. Vyprodaly se prakticky okamžitě. Zaujaly i majitelku velmi vybíravého kocoura, který nikdy nic nechce žrát. Zkusila si tedy koupit jednu na vyzkoušení s tím, že když mlsnému kocourovi zachutná, přijde si pro další. Vysvětlila nám, že její kocour je manekýn, který se před posuzovateli rád předvádí, ale jinak kvůli rozptýlení ze všech pachů a zvuků a také díky své mlsnosti, na výstavě zásadně nežere. Netrvalo to dlouho a chovatelka mlsného kocoura byla zpět. Odnesla si od nás celých 80 kousků masových pěn Naturo a to mluví samo za sebe.  

V sobotu se na našem stánku OPTIMAnova zastavil inspektor kvality krmiva a potřeb pro kočky. Byl jím pětiměsíční kocourek britské krátkosrsté kočky Patrik. Stánek prozkoumal kocouří zvědavostí a prý nás může doporučit všem kočkám, které hledají kvalitu.

Jsme si vědomi toho, že naše krmivo je jedinečné, ale trochu nás mrzí, když se nám bez našeho vědomí ztrácí krmivo ze stánku a s krmivem i další věci. Abychom vše uvedli na pravou míru, začneme od začátku. V sobotu po vyhlášení vítězů jsme opouštěli výstavní stánek, který jsme zaplachtovali stejně jako ostatní prodejci chovatelských potřeb. Výstava a náš stánek byly ve výstavním sálu uvnitř výstavního pavilonu. Domnívali jsme se, že troje uzamykatelné dveře jsou dostatečnou ochranou před zloději. Realita všedního života nám však ukázala, že tomu tak není.

Nedělní ráno jsme si okořenili telefonátem na Policii České republiky, kde jsme podali trestní oznámení na neznámého pachatele. V průběhu dne jsme potom měli možnost práci policie pozorovat zblízka  a vyzkoušet si i takové lahůdky jako je policejní výslech.

Celý dojem z výstavy nám pokazil i vlažný postoj výstavního výboru k této nemilé záležitosti. Existuje cosi, čemu se říká “odpovědnost organizátora výstavy”. Naše ztráta by se dala uhradit z pojištění, které musí pořadatel výstavy zajistit nebo musí informovat osoby pracující na výstavě, že se mají pojistit, protože pojištění nejsou schopni zajistit. Bohužel k tomu nedojde, protože jsme byli naivní a s pořadateli jsme neměli uzavřenou řádnou smlouvu. Dnes už víme, že se nevyplácí uzavírat pouze ústní dohody a slepě důvěřovat, že pořadatel dostojí přislíbenému.

Chybami se člověk učí a my víme, že do budoucna bude sponzorování probíhat pouze podle jasných pravidel a smluv.

O víkendu jsme na výstavách potkali moc milou partu chovatelů a viděli krásné kočky a o to víc nás mrzí, že se dalších kočičích výstav v Ostravě nebudeme účastnit. Nevlastníme totiž nedobytný stánek a krmivo věnujeme rádi do rukou vítězů nikoliv zlodějů.

Gratulujeme všem vítězům. Těšíme se s vámi na viděnou na mezinárodních výstavách koček, které pořádá základní organizace Kočky Brno 12. a 13. listopadu v kulturním centru Semilasso v Brně.

Popis plemene

Britská krátkosrstá kočka patří u nás mezi nejpočetnější a nejoblíbenější plemena tzv. ušlechtilých koček. Jak název napovídá, jedná se o plemeno původem z Velké Británie, které bylo vyšlechtěno kolem roku 1900 křížením domácích krátkosrstých koček a perských koček.

Britská krátkosrstá kočka se řadí mezi středně velká až velká plemena s velkou a kulatou hlavou. Její vzhled dokreslují široce posazené uši, které jsou malé a zakulacené. Krátká, hustá srst s bohatou podsadou může mít celou řadu barevných variet s kresbou nebo bez. Barva očí je potom závislá na barvě srsti a může být oranžová až měděná, zelená, modrá, popřípadě může být každé oko jinak zbarvené.

Povahou jsou britské kočky klidné, přítulné a hodné pohodářky, které nemají žádné zvýšené nároky na péči.

Život po boku britské krátkosrsté kočky

Jak se žije s britskou krátkosrstou kočkou a na co si dát pozor, když se rozhodnete pro chov tohoto plemene, jsme se zeptali chovatelky Hany Kostelecké Šulcové (CHS Z Klajdovky) a chovatele Aleše Kosiny (CHS Monoid). Pokud se poohlížíte po kotěti, obě chovatelské stanice budou mít koťátka brzy k odběru.

Čím si vás britské krátkosrsté kočky získaly?

Hana: Mě osobně zaujala široká škála barev u tohoto plemene. Před pár lety jsem si pořídila uznanou skořicovou barvu a jako pokračovatelka chovu jsem si nechala dcery od skořicové kočky v barvě želvovinové, která dá vždy nejpestřejší paletu barev u koťátek.

Aleš: Přítelkyně říká, že jsou nejhezčí. Jsou to mazlíci, ale tím svým britským způsobem. Na klín si kočky vždy sednout nepřijdou, ale budou vedle vás v celém domě, přisednou si na pohovku a nechají se podrbat, budou zvědavě pozorovat, co právě vaříte a rády si i pohrají. Osobně považuji za krásné všechny kočky. Ale briťáci si nás získali tak nějak nejvíce.

Komu by jste toto plemeno doporučili a proč?

Hana: Plemeno bych doporučila všem, kteří mají méně času na přípravu kočky pro eventuální výstavy, protože je to plemeno, jehož srst nevyžaduje žádnou zvláštní údržbu. Jsou to kočky kontaktní, které si svého páníčka dokáží omotat kolem prstu a získat jeho pozornost.

Aleš: Každému kdo má rád kočky a chce přiměřeně aktivní plemeno nevyžadující denní péči o srst. Britky jsou plemenem, kde je poměrně velký rozdíl ve velikosti mezi kočkou a kocourem. Náš 1,5 letý chovný kocour má kolem 8 kg, naše kočičky kolem 4kg. Navíc briťáci dorůstají a mohutní do plné velikosti mezi druhým a třetím rokem svého života. Mějte na paměti, že ani mladší dítě školou povinné nebude takového kocourka schopno zvednout nebo s ním manipulovat.

Na co je třeba dát si pozor, když se rozhodneme pro chov?

Hana: Vybrat si zvíře ze zdravého chovu, sledovat třeba i to, jak je která stanice "vidět" na výstavách. Osobně jsem toho názoru, že chovné zvíře by měl vidět některý posuzovatel a nebo poradce chovu a ten pak majiteli říct, zda jeho kočka má nebo nemá předpoklady být chovná a čeho se případně vyvarovat ve spojení dvou jedinců. Navíc je k chovu nutné přistupovat s určitou pokorou a ne jen, že chci být producentem koťat.

Aleš: V prvé řadě pořízení kočičky je závazek na velmi dlouhou dobu. Děti kočičku sice chtějí, ale budete se o ni muset starat ještě v době, kdy už dávno budou z domu pryč. Britka je poměrně dlouhověká a může žít i 15-20 let. Dále asi budete muset slevit ze svých standardů na čistotu. Kočce nevysvětlíte, že na kuchyňskou linku nesmí. Maximálně se naučí na ni nechodit ve vaší přítomnosti ;). Chlupy budou všudy přítomné a to i v případě, že kočičky budete pravidelně vyčesávat.

J e ještě něco o čem jsme se nezmínili a může být pro budoucí majitele důležité, zásadní nebo užitečné?

Aleš: Pořiďte si zdravé zvíře z testovaného chovu, s jasným  původem a náležitě socializované. Socializované zvíře vám bude devastovat byt nebo dům v omezené míře ;). Jednorázové náklady na vybavení pro kočku vás vyjdou kolem 2-3 tisíc korun a měsíční náklady na zdravou kočku se budou pohybovat kolem 600 Kč za krmení, kočkolit a roční přeočkování a odčervení. Naše kočky dostávají denně čerstvé maso, masové kapsičky a kvalitní granule OPTIMAnova Cat Rabbit Grain Free, které mohu jednoznačně doporučit. Vzhledem ke své dlouhověkosti vás bude kočka stát za svůj život více než 100 000 Kč. Koupě zdravého zvířete je tedy dobrým krokem. Dlouhodobé léčení domácího miláčka, který bude chronicky nemocný, tuto částku snadno nafoukne. Pokud nebudete chtít jednorázově investovat peníze za čistokrevné zvíře, navštivte útulky. Naleznete tam krásné kočičky, které budou otestované na základní nemoci FIV a FeLV, již vykastrované a přispějete na dobrou věc.

Hana: Osobně jsem nikdy náklady na kočku nepočítala, ale zcela jistě vím, že za dobu mého působení v organizovaném chovu, by mi před domem stálo Porsche, ale s tím se nepomazlím a nedá mi tolik lásky, jako právě kočky a za to jsem ráda.

Za zmínku jistě stojí i krevní skupiny. V případě, že se rozhodnete pro krytí je potřeba vybrat vhodného krycího kocoura nejen podle vzhledu, ale i s odpovídající krevní skupinou.

Fotografie pochází z archivu CHS Z Klajdovky, CHS Monoid a fotografky Ivky Popovské Kinclové.