B2B
X
RSS

Zápisník příspěvky 2017 květen

Říje, kastrace či březost - jak zvládnout rozmnožování koček?
Říje, kastrace či březost - jak zvládnout rozmnožování koček?

K rozmnožování koček by každý chovatel měl přistupovat zodpovědně. Měl by zvážit celou řadu faktorů, jako je například dostatek času, financí a hlavně schopnost zajistit plnohodnotný život všem narozeným koťatům. Poradíme vám, jak s kočíčí sexualitou nakládat, kdy přistoupit raději ke kastraci či antikoncepci a jak naopak zajistit březost. 

 

Dospívání a sexuální chování

První náznaky sexuálního chování se mohou objevit už kolem 4. měsíce. Koťata dospívají mezi 6 .- 10. měsícem. V té době přichází na kočku první říje a u kocourů se může objevit značkování teritoria páchnoucí močí. Organizovaní chovatelé mohou k chovu používat jedince starší jednoho roku. Avšak plně “dospělá” kočka je až ve věku 3 - 5 let, v závislosti na plemeni.

Jak probíhá první říje kočky?

První říje na kočky přichází často s nástupem teplého počasí na začátku jara. Říje je u každé kočky individuální a nelze tedy jednoznačně určit, jak bude probíhat. Mezi obvyklé signály značící příchod říje patří:

  • změna chování,
  • ztráta chuti k jídlu
  • nebo naopak přejídání 
  • zvýšená mazlivost

 

Jak se říje projevuje a jak dlouho trvá?

Při samotné říji jsou kočky velmi hlasité a jejich mňoukání připomíná dětský pláč. Prohýbají se v kříži, nastavují zadek se zdviženým ocasem a u toho přešlapují na místě . Na rozdíl od fen kočky během říje nekrvácí , pouze u poševního vchodu může být patrný čirý výtok.

Celá říje trvá zhruba 5 - 7 dní a opakuje se v různých časových intervalech. U koček chovaných v bytech může být nepřetržitá, u venkovních se může objevit říje pouze dvakrát za rok. Pokud se někde v okolí říjí kočka, kocouří bývají neklidní, více značkují, mohou odmítat potravu a stejně jako kočky mají velmi hlasité zvukové projevy, kterými se snaží přivolat kočku k páření. Pokud si něco takového ve svém okolí nepřejete, můžete využít spreje a odpuzovače koček.

 

Kastrace a kočičí antikoncepce

Na každém chovateli i majiteli je, aby zodpovědně zvážil kastraci zvířete. Každá říje zatěžuje kočku, kocoura i samotné chovatele. Mějme na paměti, že i v případě volně nebo polo volně chovaných koček, je kastrace na místě, protože  majitelé jsou plně zodpovědní za narozená koťata.

Dojde kastrací ke změně povahy zvířete?

V případě, že se neplánujeme věnovat chovu koček, je opravdu na místě zvážení kastrace tj. odstranění pohlavních žláz. Lidé se domnívají, že kastrací dojde ke změně povahy zvířete a mnohdy se této změny zcela zbytečně obávají. Dokonce ani nelze očekávat, že se z agresivního jedince stane po kastraci beránek.

Kdy kočku či kocoura kastrovat?

Teoreticky lze kočky kastrovat v kterémkoliv věku, i když je vždy lepší kastrovat pohlavně dospělé jedince. Chovatelé ušlechtilých plemen koček většinou dávají koťata do nových domovů již kastrovaná. Tento trend k nám přišel od chovatelů z USA a jeho pozitivní nebo negativní vliv na zdraví zvířete je velmi diskutabilní, podobně jako vliv kastrace u kocourů na vývin úzké močové trubice.

Kastrace je chirurgický zákrok, který se provádí v celkové anestezii. Rekonvalenscence je velmi krátká, u kocourů trvá pár dnů a u koček probíhá do týdne po operaci. Pokud se kocouři kastrují ve vyšším věku, může u nich i po zákroku přetrvávat sexuální pud, stejně jako značkování. 

Po kastraci kočky byste také měli uvažovat o změně krmiva. I když se to nezdá, důvodů je několik. Nejdůležitějším je zejména nižší pohybová aktivita a k tomu je třeba přizpůsobit vhodné krmivo.

Kdy použít hormonální antikoncepci?

Dalšími způsoby, kterými lze zabránit nežádoucímu rozmnožování koček, jsou hormonální antikoncepce pro kočky a kastrační čipy pro kocoury.

Antikoncepce dlouhodobě oddaluje nástup říje u koček, čip potlačuje sexuální pud u kocourů. U hormonálních preparátů nelze s jistotou odhadnout dobu působení ani to, kdy se po vysazení opět dostaví sexuální chování. Je potřeba počítat i s tím, že kočky mohou mít problémy s následným zabřeznutím. Kastrované kočky se mohou stejně jako ty nekastrované účastnit mezinárodních výstav koček a soutěžit mezi sebou v příslušných třídách.

 

Páření a březost

V době říje je zpravidla kočka svolná ke krytí kocourem. Kočky, které jsou chované volně a nejsou kastrované, si nápadníka najdou samy. Kočkám ušlechtilých plemen určeným k chovu musí partnera zajistit sám chovatel.

Vhodný výběr krycího kocoura může být velmi zdlouhavý a náročný proces, proto je dobré nic nenechávat na poslední chvíli a včas si krytí domluvit. Majitelé kocourů většinou požadují, aby kočky:

  • měly platné očkování ,
  • byly prosté parazitů,
  • případně před krytím absolvovaly různá vyšetření (ultrazvuk, odběr krve, atp.)
  • u některých plemen se sleduje tzv. kompatibilita krevních skupin budoucích rodičů

Většinou platí, že kočka jezdí za kocourem 2. - 3. den říje a zůstává s ním několik dnů. Kocour, který je ve svém prostředí, se cítí jistě, ale i tak je lepší kočky při samotném aktu nerušit a pokud je to možné, pozorovat je z dálky.

Jak probíhá samotné páření?

Kočky jsou během páření velmi hlasité . Ihned po zavedení penisu do pochvy dochází k výronu semene. Po styku začne být kočka na kocoura nevrlá, několikrát za sebou se podélně překulí - provádí tzv. postkoitální rolling a začne si čistit genitálie. Některé kočky jsou svolné k dalšímu krytí za pár hodin, jiné až další den.

Jak poznáme konec říje?

V případě, že bylo krytí úspěšné, kočka se přestane říjit a během několika dnů můžeme pozorovat změnu jejího chování a kolem 20. dne březosti zrůžovění a lehké zduření bradavek. Fyziologická doba březosti se u koček pohybuje od 58 - 75 dnů, v průměru nejčastěji nastává mezi 63. - 67. dnem březosti. V případě, že se v domnělé době březosti u kočky objeví říje, pak nebyla oplodněna nebo došlo ke vstřebání plodů.

Pokud se chcete dozvědět více informací o březosti a porodu kočky, přečtěte si náš článek březost a porod u kočky.

Fotografie: Ivka Popovská

Kloubní onemocnění u psů: Jaké typy existují a jak se s nimi vyrovnat
Kloubní onemocnění u psů: Jaké typy existují a jak se s nimi vyrovnat

Ztráta chuti k pohybu, bolest, kulhání nebo otok kloubu patří mezi první příznaky kloubního onemocnění, které má výrazný vliv na kvalitu života vašeho mazlíčka. Postihuje psy bez rozdílu věku, pohlaví nebo plemene. Přečtěte si, jaké typy onemocnění mohou vašeho malíčka potrápit, jak jim předejít a jak je poté léčit. 

 

Typy kloubních onemocnění psů

V souvislosti s kloubními problémy u psů se setkáváme s celou řadou výrazů. Pojďme si objasnit některé z nich.

Osteoartróza a artróza

Podle slovníkové definice osteoartróza a artróza označují stejné onemocnění a je možné tyto výrazy považovat za synonyma. Osteoartróza patří mezi nejčastější onemocnění kloubů, které postihuje kyčelní, kolenní a loketní klouby u psů. Dochází při něm k poškození kloubní chrupavky, která postupně ztrácí své vlastnosti a není dostatečně obnovována. Takto poškozená chrupavka se projevuje kulháním, bolestí a později může být přítomen i zánět kloubu - artritida . Osteoartróza se dělí na:

  • primární (genetické dispozice, obezita, nadměrné zatěžování kloubů)
  • sekundární (vrozená vada, vlivem poranění kloubu, součást jiného onemocnění)

Osteochondróza

je onemocnění kloubní chrupavky, které může postihnout jakýkoliv kloub v těle psa. Dochází při něm k narušení struktury kloubní chrupavky, prasklinám nebo k odloučení části chrupavky od kosti. Kvůli tomu se pohyb pro psa stává bolestivým. Ostechodnrózou jsou nejvíce ohroženi mladí rychle rostoucí psi velkých a obřích plemen .

Dysplazie (DKK a DKL)

Dysplazie postihuje kyčelní a loketní klouby u psů. Kvůli špatné pevnosti vazu se klouby nepřirozeně pohybují do stran, dochází k obrušování a tím vzniká nesymetrie mezi kloubní hlavicí a jamkou. Dysplazie je geneticky podmíněné onemocnění závislé na vnějších faktorech prostředí. To znamená, že do jisté míry je majitel psa schopen ovlivnit vznik a stupeň postižení například vhodnou zátěží a stravou ve štěněcím věku. Nelze ale spoléhat na to, že rodiče se střední dysplazií budou mít zcela zdravé potomky. Nejčastěji je diagnostikována u psů velkých a obřích plemen.

 

Jak postupovat, když váš pes onemocní 

1) Nepodceňujte první příznaky

Některá kloubní onemocnění mají pomalý a plíživý nástup. Je zcela běžné, že majitelé často podceňují první příznaky kloubních onemocnění. Domnívají se, že kulhání, které za pár dnů samo odezní, je “normální jev”. Postupem času intenzita sílí, přidávají se další potíže s pohybem psa a tak majitelé přichází do ordinace veterinárního lékaře. Bohužel se stává, že v těchto případech bývá onemocněním zasaženo více kloubů nebo je kloubní postižení výrazné.

V případě, že dojde u psa k náhlému poklesu aktivity, odmítání pohybu, kulhání, otoku kloubu nebo úrazu, měli bychom ihned vyhledat veterinárního lékaře.

2) Stanovení diagnózy

Pro správné stanovení diagnózy je třeba znát přesnou anamnézu psa a případně i jeho rodičů. Nutností je provedení vyšetření za pomocí zobrazovacích metod - rentgenu nebo ultrazvuku, při kterém pes bývá v hluboké sedaci nebo celkové anestezii. Mnozí majitelé psů mají obavy z bezpečnosti takového vyšetření nebo z reakcí zvířete na anestezii a proto vyšetření odmítají. Vždy je na veterinárním lékaři, aby s majitelem zvířete našel společnou cestu.

3) Léčba, prevence

Některá onemocnění pohybové soustavy u psů jsou geneticky podmíněná a nelze jim účinně zabránit prevencí. Obecně však platí, že obezita, nepřiměřený růst štěňat velkých a obřích plemen nebo nadměrná fyzická zátěž jsou faktory, které se podílí na raném rozvoji onemocnění.

Léčba pohybových onemocnění spočívá v:

Myslete na to, že udržování ideální hmotnosti u psa, pravidelný přiměřený pohyb a kvalitní vyvážená strava jsou klíčové faktory pro jeho fyzickou a psychickou pohodu.

/seznamapi/postdata