Oblíbené psí sporty

Někteří z nás mají v oblibě posilovny, jiní zase upřednostňují pohyb na čerstvém vzduchu třeba se svým psem. A pro nás, které neuspokojí obyčejná procházka se psem, jsou tu psí sporty. Je jich celá řada, a tak si každý může najít ten svůj. Mezi nejoblíbenější psí sporty u nás patří agility a dogfrisbee.

Agility

Tento sport vznikl v Anglii kolem roku 1978 jako varianta koňského parkuru pro psy. Vedou se spory, zda-li byl určen „voříškům“, kteří se nemohli účastnit výstav, nebo čistokrevným psům. Dnes agility běhají všichni a všude, někteří pro zábavu, jiní se účastní i mistrovství světa.

Agility jsou rozděleny do tří kategorií podle kohoutkové výšky psa. První s názvem small je do 34,99 cm, od 35 cm do 42,99 cm je medium a od 43 cm large. Pro každou skupinu jsou připraveny skokové překážky různých výšek, ale i výška proskokového tunelu a délka skoku dalekého je odstupňována podle kategorií.

Psovod ovládá psa pouze slovními povely, vlastním pohybem a ukazováním. Vzájemný dotek psa a psovoda se hodnotí jako chyba. Trať mívá 12 až 20 překážek a je jen na rozhodčím, jak bude celý parkur postaven. Některé jsou spíše technické, kdy psovod stojí a pohybuje se pouze pes, jiné jsou mnohem náročnější a psovod má co dělat, aby svému psovi stačil. Výkonnostně se agility dělí do tří skupin – A1 třída pro začátečníky, A2 pro lepší závodníky a A3, do které je vstup dobrovolný, ale pro přistoupení a setrvání v této skupině je třeba splnit nelehké podmínky.

V hodnocení záleží na počtu trestných bodů, s jakým byl parkur dokončen. Trestné body se udělují za chyby. Druhým kritériem je čas, za který závodníci dokončí závod. Diskvalifikace může nastat, když pes překoná jinou překážku než tu, která je v pořadí. Podrobnosti najdete v řádu agility.

Hlavní závodní sezóna je od dubna do října, přes zimu je soutěží méně a konají se spíše v hale. Závody agility často můžete vidět při mezinárodních psích výstavách. Pokud chcete tento sport vyzkoušet, obraťte se na některé specializované cvičiště, kde budete trénovat pod vedením zkušeného instruktora.

Dogfrisbee

Dne 5. srpna 1974 se v Los Angeles hrálo baseballové utkání. Během přestávky vtrhnul Alex Stein s whippetem Ashleym na hřiště a začali hrát frisbee. Ashley uchvátil diváky svou rychlostí a výskoky, při kterých chytal talíř. Po skončení show byl Alex zatčen, ale i tak se oba stali slavnými. Byli hosty mnoha televizních pořadů a whippet si zahrál i hlavní roli v dokumentu.

Pro dogfrisbee je důležitá schopnost psa spolehlivě aportovat i pouštět disky. Frisbee pro psy jsou vyráběny tak, aby měly dobré letové vlastnosti a zároveň byly pro psa bezpečné. Většina psů však tyto disky dříve nebo později prokousne. Na trhu jsou i disky odolné, které jsou ale těžší a hůře létají. Dogfrisbee se věnují i malí psi, pro které jsou vyráběny zmenšené verze disků. Zcela nevhodné jsou disky vyrobené z tvrdých plastů, které mohou psa nebezpečně poranit. U dogfrisbee existuje spousta technik hodů, které závodníci využívají ve freestyle i  v minidistance. Je používáno i velké množství figur, při kterých se divákům tají dech. Například over je prvek, při kterém pes přeskakuje kteroukoli část těla psovoda a disk musí chytit právě v okamžiku přeskoku. Valuty jsou skoky, při nichž pes používá tělo pána jako odrazový můstek. Dogfrisbee se hraje na obdélníkové ploše o minimální šířce 36,6 metrů a délce 64 metrů. Vystoupení je časově omezené na dvě minuty. Pes nesmí být při hře ohrožen na životě. V případě, že se tak stane, majitel dostane trestné body, nebo dojde k jeho penalizaci. V dogfrisbee je hodnocen pes, hráč a také oba jako celek. To znamená, že tento sport vyžaduje intenzivní trénink hráče samotného i dvojice.